Zajímavá místa v Jordánsku: Velký průvodce země

Náš zájezd Velký okruh Jordánskem vás provede těmi nejzajímavějšími místy Jordánska. Kromě proslulého skalního města Petra a Mrtvého moře vás vezmeme i na méně známá místa mimo turistické trasy. Projděte si náš itinerář den po dni a seznamte se podrobně s krásami Jordánska.

• Jordánsko a nejčastěji vás zajímá: Seznam otázek a odpovědí

Pokud vás zajímá, kde budeme na zájezdu ubytovaní, podívejte se na popis zde.

Seznam míst, která spolu na zájezdu navštívíme:

• MADABA
  • MAPA MADABY
• MUKAWIR
• BETÁNIE ZA JORDÁNEM
• HORA NEBO
• JERASH
• AJLOUN
• AL SALT
• POUŠTNÍ ZÁMEK KHARANÁ
• POUŠTNÍ ZÁMEK AMRA
• HRAD AZRAQ
• PŘÍRODNÍ REZERVACE MOKŘADY AZRAQ
• ZÁMEK AL HALLABÁT
• KRÁLOVSKÁ CESTA (KING’S HIGHWAY)
• KŘIŽÁCKÝ HRAD KARAK
• TERMÁLNÍ LÁZNĚ AFRA
• PŘÍRODNÍ REZERVACE DANA
• PETRA
  • TRASA PETROU – VELKÝ OKRUH
  • TRASA PETROU – MALÝ OKRUH
  • TRASA ZADNÍM VCHODEM PŘES MALOU PETRU
• WÁDÍ RUM
• AQABA
  • MAPA AQABY
• MRTVÉ MOŘE
• WÁDÍ MUJIB
• AMMÁN
  • MAPA AMMÁNU

Madaba je město v guvernorátu Madaba, kde budeme ubytovaní 4 noci. Má přibližně 60 000 obyvatel a nachází se asi 40 km od Ammánu a blízko mezinárodního letiště.

Je známé pro své mozaiky z byzantské a umajjovské éry, a zvláště pak pro Madabskou mapu, což je mozaika zachycující Svatou zemi a Jeruzalém z 6. století, která se nachází na podlaze řeckého ortodoxního kostela sv. Jiří.

Město má významnou křesťanskou komunitu k níž se hlásí přibližně polovina zdejších obyvatel. Dominantou města je katolický kostel sv. Jana Křtitele, který se nachází v centru na vrcholu kopce. Rozhodně doporučuji vystoupat na zdejší zvonici a dopřát si krásný výhled na celé město. Ve sklepích kostela jsou pozůstatky původního chrámu, kam se také můžete podívat.

V centru se nachází archeologické centrum s pozůstatky římského města, kde je dílna, ve které zhotovují mozaiky podle několika set let starých tradičních postupů a malé madabské muzeum se zajímavou expozicí o historii, kultuře a zvycích v Madabě a okolním regionu. Za návštěvu stojí také kostel Apoštolů. V centru města se nachází také řada dobrých restaurací i stánků s pouličním jídlem, směnárna, bankomaty, pošta a nemocnice.

Náš první výlet začneme zastávkou na Mukawiru. Jedná se o pozůstatky římského opevnění umístěné na kuželovém kopci s nádhernými výhledy do okolní krajiny včetně pohledu na Mrtvé moře, které se rozprostírá hluboko pod námi.

Vrchol kopce je 700 metrů nad mořem, zatímco Mrtvé moře je 400 metrů pod hladinou, výškový rozdíl je tedy veliký. Ze tří stran je obklopen hlubokými roklemi. Na kopec se vydáme od parkoviště, odkud je focena fotografie na této stránce.

Tvrdí se, že právě zde tancovala krásná Salome Herodovi, který jí daroval hlavu Jana Křtitele, aby splnil její přání. Jan Křtitel zde byl vězněn před svou popravou.

Po návštěvě Mukawiru sklesáme po panoramatické silnici až k Mrtvému moři a vydáme se k jeho severní části, kde ústí řeka Jordán.

Podle většiny odborníků a historiků je toto místo, kde byl pokřtěn Ježíš Kristus Janem Křtitelem. Nachází se na východním břehu řeky Jordánu, devět kilometrů severně od Mrtvého moře, archeologické naleziště se skládá ze dvou odlišných oblastí: Tell Al-Kharrar, také známý jako Jabal Mar-Elias (Eliášova hora) a oblast kostelů svatého Jana Křtitele u řeky.

Oblast se nachází v nedotčeném přírodním prostředí. To zahrnuje římské a byzantské pozůstatky včetně kostelíků a kaplí, kláštera, jeskyní, které byly využívány poustevníky a bazénů, ve kterých se slavily křty. Místo je významným křesťanským poutním místem.

Z údolí řeky Jordánu budeme stoupat opět vzhůru až k posvátné hoře Nebo (802 m n.m.), ležící severně od Madaby. Hora je významným křesťanským poutním místem.

Na horu Nebo totiž přivedl Mojžíš svůj lid při útěku z Egypta, aby mu odsud ukázal „Zaslíbenou zemi“. Je to zároveň místo, kde Mojžíš zemřel a byl dle tradice pohřben. Kromě rozsáhlého klášterního komplexu, který vznikl na místě původní kaple, na vrcholu najdeme i vztyčený železný kříž obtočený hadem.

• Detailní článek o postavě Mojžíše najdete také na našem blogu.

Z vrcholu je úžasný výhled nejen na Mrtvé moře a údolí řeky Jordán, ale i na velkou část Jordánska, Izraele a Palestiny. Odtud se vrátíme zpět do Madaby.

Další den vyjedeme ráno z Madaby, abychom cca. po hodině půl přijeli do velkolepého římského města Jerash (Džeraš), který představuje nejrozsáhlejší pozůstatky římského města na světě (zabírá několikanásobně větší plochu než Pompeje).

Samotné dějiny města započaly s výboji Alexandra Velikého (332 př.n.l.) a svého vrcholu dosáhly v době, kdy se tato oblast stala součástí římského impéria. Tehdy stanula Džeraš na počátku tři stovky let trvajícího zlatého období, stala se jedním z nejvýstavnějších sídel Blízkého východu a připojila se k obchodnímu svazku deseti měst zvanému Dekapolis.

Přestože archeologické práce započaly již ve 20. letech 20. století, předpokládá se, že zatím bylo odkryto pouhých 10 % rozlohy původního města. Jedinečný prostor jižního divadla každý rok v červenci hostí festival kultury a umění, který přitahuje tisíce diváků. Náměstí lemováno sloupy do půlkruhu je opravdovým světovým unikátem stejně tak jako navazující ulice.

Na internetu jsme narazili na zajímavé 3D ztvárnění, jak mohl Džeraš za dob slávy římského impéria vypadat.

Po prohlídce Džeraše se přesuneme asi 30 minut dále na sever až dorazíme do města Ajloun, kde si můžeme dát oběd před návštěvou hradu.

Muslimský hrad Ajloun byl postaven ve 12. století v letech 1184 – 1188 jako obrana proti křižákům. Ze svého vyvýšeného místa na hoře Auf (1250 m) shlíží do třech údolí kolem řeky Jordán a tím je hlídal a ochraňoval. Hradní pevnost byla postavena velitelem a synovcem známého vojevůdce Saladina, který dokázal zlomit a vyhnat křižácké nájezdníky z Evropy. Inspirací pro stavbu hradu se staly právě křižácké hrady.

Několikrát byl přestavěn, podle toho kdo se ho zmocnil (Mongolové, Osmani). Při vykopávkách zde byly nalezeny pozůstatky původního křesťanského kláštera. Uvnitř hradu jsou krásně zachovalé komnaty s původními klenbami.

Kromě samotného hradu je zde také přírodní rezervace, kde je možné si udělat dvou kilometrový pěší okruh s výhledy na relativně zalesněnou krajinu severního Jordánska. Jde se přes ovocné sady a jsou tu pozůstatky starých zemědělských nástrojů jako je lis na vinné hrozny.

Vstup do rezervace ale není součástí Jordan Passu a stojí 8 JOD na osobu. Půjdeme sem, pokud se na tom skupina shodne.

Po návštěvě hradu Ajloun budeme pokračovat směrem zpět a po hodině a čtvrt dorazíme do města Al Salt.

Toto starobylé město bylo kdysi nejdůležitějším osídlením v oblasti mezi údolím Jordánu a východní pouští. Díky své výhodné poloze na živé obchodní stezce a ve velmi úrodné oblasti vzkvétalo již od dob Římanů a Byzantinců.

Největšího rozkvětu ale dosáhlo na přelomu 19. A 20. století za osmanské nadvlády. V tu dobu zde kupci ze všech koutů světa stavěli domy, které lze obdivovat dodnes. Stavby ze žlutého pískovce jsou postaveny v různých stylech od místních až po ty, které nezapřou inspiraci v Evropě.

Dnešní město Salt je především centrem zemědělské produkce nejúrodnější jordánské oblasti – údolí Jordánu – a najdete zde mnoho trhů. Kromě toho se také snaží prodat svůj turistický potenciál a nachází se na kandidátní listině seznamu UNESCO.

Po prohlídce a případné večeři se vrátíme do Madaby (hodina a čtvrt)

Další den začneme náš výlet do východní jordánské pouště, kde objevíme několik nečekaných staveb a neobvyklé mokřady.

Po hodině jízdy dorazíme k první, kterou je zámek Kharaná. Dříve se předpokládalo, že palác sloužil jako pevnost, ale proti této domněnce stojí fakt, že nestojí na žádné důležité obchodní cestě. Navíc otvory ve zdivu, které vypadají na první pohled jako střílny, mají zvláštní tvar a rozšiřují se z venku směrem dovnitř. Pravděpodobně se tedy spíš jednalo o systém ventilace. Také věže jsou postaveny ne příliš bytelně a mají spíš dekorativní charakter.

Pravděpodobnější je tedy hypotéza, že zámek byl postaven v roce 710 jako soukromá rezidence umajjovských chalífů nebo místo, které sloužilo k setkávání s beduínskými vůdci. Později sloužila Kharaná k ubytování poutníků. Z obdélníkové stavby vystupují polokruhovité a třičtvrtěkruhovité věže, vstupní portál je umístěn do tzv. „přerušené“ věže.

Okolo nádvoří je celkem 60 místností ve dvou patrech, uprostřed nádvoří je cisterna na vodu. Jednotlivá patra jsou spojena elegantními schodišti a pokoje jsou vyzdobeny štukovými medailony.

Asi 10 minut jízdy od Kharány se nachází další unikátní stavba Amra. Tato památka na seznamu UNESCO byla postavena na příkaz chalífa Walida I. (705 – 715 n. l.) nebo jeho syna Jazida II.

Palác byl původně rozlehlejší, než dnešní stavba. Sestával se z opevnění, vnitřního nádvoří a parků s fontánami, do nichž se voda čerpala pomocí speciálního vodního kola.

Dodnes se dochovala budova s audienční síní, která je sklenuta půlválcovou klenbou (tento typ klenby se nakonec stal typickým prvkem islámské architektury) a se třemi výklenky u zadní stěny. V prostředním výklenku stával trůn. Strop i stěny audienční síně zdobí unikátní fresky, které nemají v islámské architektuře obdoby.

Největší freska je známá jako „Freska šesti vládců“, která zobrazuje chalífu usazeného na trůně s podpěrami, u jehož nohou pluje po vodě člun a kolem hlavy mu létají ptáci. Vedle něho jsou vyobrazeni král Vizigótů Roderik, římský císař, čínský vládce, turkmenský vládce, perský krále Chusrau a něguš z Abbisianu (dnešní Etiopie), kteří mu vzdávají hold.

Ve stylu všech fresek se promítají starší byzantské a perské vlivy (lovecké scény, tanečníci, muzikanti, exotické rostliny a zvířata). Velice elegantní jsou pak fresky v sousední lázni (hammánu), které dokládají důležitou roli lázní v civilních i náboženských obřadech islámského světa.

Největší zájem odborné i laické veřejnosti pochopitelně vzbuzuje cyklus obnažených ženských postav, které na jedné straně představují alegorii poezie, filozofie a historie, na druhé straně jsou oslavou ženské krásy. Nejkrásnější freska zobrazuje koupající se dívku.

Zajímavostí je, že Amru objevil na konci 19. století (před rokem 1898) český arabista a orientalista, Alois Musil, který ho důkladně popsal ve dvousvazkovém díle ještě před 1. světovou válkou.

20 minut nás dělí od další zajímavé stavby východního regionu Jordánska. Je to jeden z nejzajímavějších pouštních hradů.

Jeho nejstarší historie není příliš známá, spojuje se především až s pobytem Lawrence z Arábie. Oázu al-Azraq poprvé zmiňují řečtí kronikáři kolem roku 300 př. n. l., ve zdivu dnešní stavby se dochovaly zbytky neznámé byzantské stavby, ale jisté je až to, že zde umajjovský chalíf Walid II. buduje vojenskou základnu a lovecký palác.

V roce 1237 byl palác přestavěn na hrad (kusajr) damašskými Ajjúbovci (z dinastie Ajjúbovců byl i známý sultán Saladin). Později byl okupován Turky až do 16. století a poté opuštěn. V zimě 1917 – 18 zde sídlil Lawrence z Arábie, který do pokoje nad vstupní branou umístil velitelství své armády.

V roce 1927 hrad poničilo zemětřesení. Kusair al-Azraq je postaven z černého bazalitu (čediče) a hlavní palác byl původně třípatrový. Uprostřed nádvoří stojí malá mešita ze začátku 13. století, postavená na zbytcích byzantského kostela. Pozoruhodné jsou vrata v bráně z jednolitých kusů kamenných desek.

Po prohlídce hradu se přesuneme asi 10 minut do stejnojmenné vesnice. Kdo bude chtít, může si dát oběd v Azraq Lodge, kterou vede místní čečenská rodina a připravuje opravdu skvělé tradiční pokrmy čečenské kuchyně. Ostatní se můžou občerstvit v mnoha místních stáncích rychlého občerstvení. Po obědě si zajdeme na procházku po mokřadech.

Oáza pro stěhovavé ptáky zde byla založena v roce 1978 a má rozlohu 12 čtverečních kilometrů. Přírodní prameny ale vyschly v roce 1992 a většina stěhovavých ptáků se následně odstěhovala. Dnes se zde mokřady udržují pomocí umělých zavlažovacích zařízení a oblast se stala zajímavou pro turisty.

Azraq byl od starověku křižovatkou obchodních cest lidí a migračních tras stěhovavých ptáků. Miliony kubických metrů sladké vody přitahovaly karavany velbloudů, nesoucí koření a bylinky cestující mezi Arábií, Mezopotámií a Sýrií.

V šedesátých letech se však voda začala čerpat, aby uspokojila rostoucí populaci Ammánu. V roce 1978 založila Královská společnost pro ochranu přírody Azraq jako rezervaci mokřadů.

Asi 40 minut z Azraqu je poslední pouštní stavba, kterou během tohoto výletu navštívíme.

V jednom z největších pouštních hradů, komplexu Al Hallabat, najdete mozaiky, vodovodní systém i malé lázně zdobené mramorem.

Za vlády ummajovské dynastie byl palác zrenovován a přeměněn na venkovské panství zdobené mozaikami a freskami. Qasr al Hallabat byla součástí římských pevností podél stezky spojující Damašek s Aqabou.

Proti obloze zde kontrastuje pískovec a černý bazalt zdobený mramorem, což dodává pevnosti zvláštní vzhled. Po prohlídce se přesuneme zpět do Madaby (hodina a čtvrt)

Po 4 nocích v Madabě nás čeká první přesun a to na jih Jordánska po proslulé královské cestě.

Tato silnice kopíruje dávnou obchodní stezku, která vedla z Alexandrie do Damašku a vede přes mnohé kaňony s nádhernými sceneriemi. Po cestě je spoustu odpočívadel, kde se můžeme zastavit, dopřát si šálek čaje nebo kávy a kochat se neskutečnými výhledy.

Jedná se o zříceniny jednoho z největších křižáckých hradů na Blízkém východě, který ve 12. století střežil svaté město Jeruzalém. Jedna z rozhodujících bitev, která znamenala vyklizení křižáckých pozic ve Svaté zemi a tím i konec křižáckých tažení, se odehrála právě zde. Sultán Salah ad-Din (známý u nás spíše jako Saladin) tady roku 1187 zvítězil a učinil hluboký průlom do křižáckého území.

Hrad se těšil významnému postavení, neboť byl postaven na významné obchodní a poutní cestě spojující Damašek s Mekkou, a zároveň byl blízko Jeruzaléma. Za vlády Křižáků byli zajatci shazováni dolů ze zdí pevnosti. Částečně opravený křižácký hrad ukrývá díla mamlúků a křižáků.

Severovýchodní obloukový vstup vede do kuchyní, které se mohou pochlubit velkou cihlovou pecí, krbem a lisem na olivy. Podél východní zdi a kolem trosek kostela dojdete k mamlúcké hradní věži. Tesané desky, klenuté místnosti a zdi, nádvoří a muzeum skla a nádobí jsou pouhým zlomkem toho, co hrad může nabídnout.

Větší část města Kerak se rozprostírá mezi starými zdmi křižáckého hradu. Město bývalo moabitskou tvrzí dávno před příchodem Křižáků. O Keraku je také zmínka v Bibli a je vyobrazen na madabské Mozaikové mapě. Můžeme si zde dát oběd v jedné z mnoha restaurací.

Po další hodině cesty dorazíme do kaňonu, který nabízí termální prameny a lázně, ve kterých se můžete vykoupat. Tyto prameny jsou prakticky úplně stranou zájmu turistů a jezdí sem především místní. Můžeme si zde užít jedinečný a autentický zážitek.

Po další hodině přijedeme do přírodní rezervace Dana. Zaparkujeme ve stejnojmenné historické vesnici postavené Osmany a podle času se půjdeme projít po jedné z okružních tras.

Rezervace byla založena v roce 1990 a žijí zde vzácné druhy ptáků, plazů, savců a rostlin. Rezervace je důležitá pro zachování zdejšího života, neboť některým druhům by jinak hrozilo vymření. Mezi nejvzácnější zástupce fauny patří kozorožci, horské gazely, jezevci, vlci a šakali.

Po prohlídce nás čeká hodinový přesun do Petry.

Pro zájemce o noční prohlídku Petry je sraz ve 20:00 na recepci hotelu po příjezdu z Dany. Prohlídka trvá 2 hodiny, zahrnuje procházku soutěskou zvanou Siq a končí před osvětlenou pokladnicí.

• Buď se na celodenní prohlídku vydáte hlavním vchodem a projdete si Petru podle vlastní nálady.
• Nebo pojedete s průvodcem autem do Malé Petry (15 minut) a do Petry vstoupíte zezadu tak, že půjdete celou dobu proti hlavnímu proudu turistů a začnete návštěvu Petry u tzv. Kláštera, kde dopoledne ještě nebudou žádní turisté. Tato varianta obnáší cca. 16 km chůze pěšky.

v Jordánsku a možná na celém Blízkém východě nenajdete podobnou památku. Leží skrytá v drsné krajině a je přístupná pouze úzkou rozsedlinou mezi rozeklanými skalními útesy červené barvy nebo zmíněným zadním vchodem.

V době železné ji obývali Edomité, ale největšího rozkvětu dosáhla Petra s příchodem Nabatejců. Jejich nové pojetí umění a architektury ovlivněné převládající helenistickou kulturou dalo vzniknout nádherným památkám vytesaným do červených skal. Ve městě najdete neporušené amfiteátry, domy, hroby, kláštery, chrámy, paláce a vítězné oblouky. Všechny tyto poklady jsou zdobené složitými sochami a poukazují na zručnost Nabatejců v oblasti sochařství, plastiky a fresek. Město dnes působí jako tichý odkaz starého světa.

• Více informací o Petře najdete v našem samostatném článku na blogu.

Ve 3. století př.n. l. byla Petra slavným hlavním městem Nabatejského království. Nabatejci obchodováním postupně nabyli velkého bohatství a založili stabilní monarchii. Její metropolí se stalo skalní město Petra. Vzniklo v místě, kde se stýkala tři strmá údolí a rozevírala se v široké prostranství. Svůj statut hlavního města získalo díky výborným bezpečnostním podmínkám – skryté v horách, se snadno kontrolovatelnými přístupy bylo prakticky nedobytné.

Živé napojení na tehdejší hlavní obchodní cesty vedlo k nebývalému rozkvětu města zejména v 1.století po Kristu. Tehdy měla Petra kolem čtyřiceti tisíc obyvatel a právě tehdy vznikla většina památek, které nechali nabatejští panovníci vytesat do skal.

Následoval římský zábor, který rozvoj města zpomalil, ale i v této době vznikaly monumentální stavby. Ješitnost Římanům patrně nedovolila nezanechat v tomto jedinečném prostředí stopy po svém pobytu.

Důležitost Petry však stále klesala. Po dobytí Araby začala chátrat a ve 14. století zcela upadla v zapomnění a byla tajemstvím místních beduínů. Západními cestovateli byla znovuobjevena až roku 1812. Stala se populární díky filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava.

Po snídani v hotelu v Petře podnikneme asi 2 hodinnový přesun do pouště.

Wádí Rum je jednou z nejzajímavějších pouštních scenérií na světě. Bylo zde natočeno mnoho scén z filmu Lawrence z Arábie. Právě zde totiž T. E. Lawrence založil svůj tábor v době arabského povstání proti Osmanské říši. Jeho kniha „Sedm pilířů moudrosti“ je pojmenována po sedmi přírodních sloupech stojících na vyvýšenině na cestě do Wádí Rum.

Rozlehlé pouštní úseky přecházejí v rozeklaná pohoří, prázdnota a pocit bezčasí budí posvátnou úctu. Wádí je protkáno nesčetnými kaňony, z nichž mnohé jsou dosud neprozkoumané. Na strmých skalních stěnách lze objevit starověké kresby a nápisy, celá oblast je chráněnou krajinnou oblastí s četnými druhy vzácné flóry a fauny. Přestože Wádí Rum je oblíbenou turistickou atrakcí, neztratilo nic ze své autentičnosti. Jedinými obyvateli jsou vesničané a beduíni, kteří zde jako jediní mohou provozovat služby turistického ruchu. Jedinými stavbami zde jsou stany z kozí a velbloudí srsti.

Oblast se také nazývá Měsíčním údolím a je součástí Arabské pouště, které se rozprostírá dále do Saudské Arábie. Nachází se zde nejvyšší hora Jordánska jabal Umm ad Dammi (1840m).

Ve Wádi Rum žije asi 2000 beduínů kmene Zalabia, kteří mají jako jediní právo provozovat zde služby pro turisty a díky tomu si rezervace uchovává autenticitu i přes zvyšující se počet návštěvníků. Část z nich žije již usazeným způsobem života ve vesnici Rum, ale někteří stále obývají tradiční stany utkané z velbloudí srsti a kočují podle toho, kde je dostatek vody. Místní krajina láká také filmaře, kteří zde natočili mnoho hollywoodských trháků – v poslední době třeba film Marťan.

Po příjezdu do pouště se nás ujme zástupce rodiny Mutlak a nasedneme do jeepů a vydáme se do pouště. Během dne nás proveze po těch nejhezčích místech oblasti.

Projedeme písečné duny, skalní mosty, kaňony, prameny, skalní malby, beduínský zavlažovací systém…

průvodce nás nechá projít si některé kaňony samostatně a počká na druhé straně a v poledne připraví průvodce oběd přímo v poušti. Pitnou vodu budete mít po celou dobu k dispozici zdarma.

Odpoledne dorazíme do kempu, kde se ubytujeme a občerstvíme. Můžete se projít po okolí kempu nebo relaxovat. Večer se připraví tradiční beduínská večeře, pak se sedí u ohně v příjemné společnosti, často dlouho do noci. Beduíni někdy zahrají a zazpívají tradiční písně.

Druhý den ráno nám připraví bohatou snídani a odvezou zpět k autu, odkud dojedeme do Aqaby u Rudého moře (40 minut)

Budeme ubytovaní mimo centrum letoviska v hotelu blízko pláže, kde si budeme moci dopřát odpočinek, šnorchlování a pro zájemce i potápění s přístrojem.

Se svými písečnými plážemi a narůžovělými horami je Aqaba ideálním místem pro relaxaci. Přístavní město na břehu Rudého moře proslulo těmi nejúžasnějšími korálovými útesy, které jsou vyhledávány milovníky potápění a šnorchlování. Podmořský život ukrývá vzácné pestrobarevné ryby, z nichž jedna pětina žije pouze zde.

Dalšími populárními sporty v Aqabě jsou windsurfing, vodní lyžování a plachtění. Ti z vás, kteří dávají přednost klidnému prožití dovolené, mohou navštívit akvárium nebo si podmořský život prohlédnout při projížďce lodí s proskleným dnem.

Teplé počasí sem přitahuje tisíce turistů především během jara, podzimu a zimy. Výhodná poloha Aqaby na místě, kde se setkává pevnina s mořem mezi třemi kontinenty, přitáhla první obyvatele již před více než 5500 lety. Jejich odkaz zůstal živý díky městským památkám.

Za zmínku stojí např. Aqabská pevnost ze 14.století, dávné islámské město zvané Ayla, muzeum a dům Sheriffa Hussien bin Aliho, prapradědečka krále Abdullaha II.

V centru města je rovněž živý trh, bary a kluby. Průvodce Vás rád večer odveze do centra města.

Kdo se přihlásil na ponor, tak začíná v 10:00 dopoledne po našem příjezdu z Wádí Rum. Jedná se o instruktáž, 2 ponory s přestávkou a končí se kolem 14:00.

Po snídani nás čeká cca. 3,5 hodinový přesun na sever do resortu u Mrtvého moře, kde budete mít zbytek dne k dispozici na relaxaci.

• Podrobný článek o Mrtvém moři najdete zde a o historii objevů svitků zase zde.

Mrtvé moře tvoří dvě jezera propojená kanálem a na severu napájená vodou z řeky Jordán. V místech, kde řeka Jordán vtéká do moře, byl pokřtěn Ježíš.

Hladina Mrtvého moře je více než 400 metrů pod úrovní moře, obsahuje 6× více soli než voda v oceánu a vysoké procento dalších chloridů, bromidů a jiných sloučenin, takže jeho voda je na dotek jemně mazlavá. Z těchto důvodů byste v ní marně hledali nějakého živočicha – až na pár mikrobů je voda skutečně „mrtvá“. To ale neznamená, že je škodlivá pro člověka. Pozitivní účinky na pokožku jsou prokazatelné, a proto také na pobřeží najdete několik ozdravoven a lázní.

Koupel v Mrtvém moři je nezapomenutelným zážitkem. Díky silné koncentraci solí si v této vodě „zaplavou“ i neplavci. Bez obav se můžete položit na vodu na záda, prohlížet si okolní přírodu, vychutnávat sluníčko a ticho.

Vyvarujte se pokud možno jakéhokoliv kontaktu vody s obličejem a především očima. Nesnažte se plavat (stejně to nejde), pohybujte se opatrně a pomalu. Pokud budete mít jakékoliv oděrky nebo odřeniny, bude to pálit, ale neškodí to. Po vykoupání se doporučuje sprcha ve sladké vodě bez použití mýdla, aby se nesmyly léčivé látky. Na břehu se můžete potřít léčivým černým bahnem.

Po snídani zájemce o tuto aktivitu čeká přesun (30 minut) do kaňonu Wádí Mujib. Ostatní odpočívají v resortu.

Vydáme se na asi 2 hodinovou túru kaňonem proti proudu řeky. Budeme plavat, chodit, vylézat menší vodopády až dojdeme pod 20 metrový vodopád, odkud se zase vydáme zpět. Celou dobu půjdeme skrz úzký kaňon s divokou, ale teplou a sladkou vodou. Aktivita může být zrušena kvůli počasí ( v případě přívalových srážek). Odtud se vrátíme zpět do resortu.

Kolem poledne se od Mrtvého moře vydáme do Ammánu. Cesta trvá asi hodinu a čtvrt. Po ubytování je možné si buď samostatně prohlédnout hlavní město nebo se zúčastnit kurzu vaření, které zahrnuje nákup na místním trhu.

• Detailní průvodce Ammánu: 8 věcí, které musíte vidět

Večer byste rozhodně neměli opomenout procházku po ulici Rainbow street, kde je úžasná atmosféra a mnoho kaváren.

Leží na severozápadě země v nadmořské výšce 720-830 m n. m. Historické město má dnes i svoji moderní a velmi čistou a upravenou podobu. Bylo založeno před několika tisíci lety a najdeme o něm zmínku i v Bibli, jako o „městě dětí Ammónových“.

Je vystaveno na několika pahorcích, které se svažují k náměstí krále Fajsala a centru města, kde najdeme mj. i Římský amfiteátr, pocházející z 2. stol.

Za návštěvu samozřejmě stojí i Citadela na kopci nad městem, Herakleitův chrám, Byzantský kostel, Ummajadský palác nebo Národní archeologické muzeum. Za návštěvu stojí i zdejší trhy.

V hotelu kde budeme ubytovaní nabízejí možnost vyzkoušet si turecké lázně a dopoledne před odletem se také můžete připojit ke komentované pěší prohlídce města.