Sokotra a Jemen

INFORMACE K CESTOVÁNÍ NA SOKOTRU

• CESTOVNÍ DOKLAD: Občané ČR potřebují pas platný alespoň 6 měsíců po plánovaném návratu! Razítko z Izraele může být problém.
• VÍZA A REŽIM VSTUPU: Ke vstupu do země je potřebné získat turistická víza. Víza lze zařídit výhradně přes licencovanou cestovní kancelář na Sokotře. V rámci našich zájezdů je vyřízení víza a jeho poplatek součístí ceny.
• ČESKÝ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD: Honorární konzulát v Sanáa, Velvyslanectví v Rijádu
• PENÍZE: Platba kartami není možná a výběry z bankomatů nejsou spolehlivé. Je potřeba přivézt si hotovost a to v amerických dolarech. Naše zájezdy jsou all inclusive, takže hotovosti příliš nepotřebujete
• DŮLEŽITÁ ČÍSLA: Tísňová linka 191
• INTERNET A TELEFON: Roamingové poplatky za data a volání jsou velmi vysoké. Internet na Sokotře je velmi limitován. Funguje zde pouze 3G síť a to jen v osídlených místech. Cestování na Sokotru je tedy velmi offline
• ELEKTŘINA: Elektrický proud je 230V/50 Hz, zásuvky typu A, D a G (především americké a britské). Adaptér je tedy nezbytný.
• CELNÍ PŘEDPISY: je povolené přivézt až 1 litr alkoholu na osobu

PŘÍRODA A PODNEBÍ NA SOKOTŘE

Souostroví Sokotra se skládá ze čtyř ostrovů: Sokotra, Darsa, Samha a Abd al Kuri a dva další malé ostrůvky. Největší a nejobydlenější z ostrovů je Sokotra, následují Abd al Kuri, Samha a Darsa. Ostrov Sokotra lze rozdělit na tři hlavní fyziografické oblasti: pobřežní roviny, vápencové plošiny a vyvřelé horské vrcholy. Většinu území ostrova zabírají vápencové plošiny s nadmořskou výškou od ~150 m do ~850 m n. m., následují pobřežní nížiny a nízké pánve a nakonec rozeklané vyvřelé vrcholy pohoří Hadžhir. Tato různorodá geografie s reliéfem od úrovně moře až po vrchol Mashanig ve výšce 1 503 m n. m. vznikla v důsledku tektonických procesů, které zde neustále probíhají.

Podnebí na Sokotře je klasifikováno jako tropické pouštní podnebí hraničící s polopouštním podnebím s průměrnou roční teplotou nad 25 °C. Roční úhrn srážek je malý, ale je poměrně rozložený v průběhu celého roku. V nejvyšších vnitrozemských oblastech spadne v průměru až 800 milimetrů srážek za rok a v listopadu a prosinci může spadnout přes 250 milimetrů srážek za měsíc. Monzunové období od června do září přináší silné větry. Ideální dobou pro návštěvu ostrova je říjen až květen.

Rostliny na ostrovech mají zvláštní tvary, aby se přizpůsobily zdejšímu horkému a suchému klimatu. Nejznámější sokotranskou rostlinou je pravděpodobně strom dračí krve. Zní to děsivě, ale právě tmavě červená míza dala těmto stromům jejich jméno. Míza se po staletí používá v léčitelství a jako barvivo. Samotné stromy mají velké kulaté větve ve tvaru deštníků. Stromy dračí krve nejsou ale jediné zvláštní stromy na ostrovech. Je tu také pouštní růže, nazývaná také lahvový strom, která ve svém obrovském kmeni uchovává vodu a téměř nemá listy ani květy.

Pak je tu kadidlo a myrha. Možná jste tato slova slyšeli ve vánočních písních, ale nevěděli jste, co znamenají. Kadidlo je olej vyráběný z pryskyřice stromu Boswellia, zatímco myrhový olej pochází ze stromů myrhy. Oleje a parfémy z nich vyrobené byly kdysi považovány za velmi cenné a stromy jsou stále vzácné. Oba druhy stromů rostou na ostrovech Sokotra.

Nejde jen o rostliny – na Sokotře žijí i zajímaví živočichové. Na ostrovech žije nebo je během migrace navštěvuje 192 různých druhů ptáků. Jedinými původními savci na Sokotře jsou netopýři, kteří žijí v mnoha skalních jeskyních. Na ostrovech však žije mnoho různých druhů plazů, včetně chameleona sokotranského a několika druhů scinků, což jsou ještěři, kteří vypadají spíše jako hadi, ale mají velmi malé končetiny. Velmi rozmanitý je také mořský život: 300 druhů krabů, humrů a krevet, přes 700 druhů pobřežních ryb a také 253 druhů korálů, které budují útesy.

HISTORIE SOKOTRY

Obyvatelé Sokotry nemají žádnou písemnou historii. To, co je o ostrovech známo, pochází ze záznamů těch, kteří ostrovy navštívili, včetně děl v řečtině, latině, syrštině, portugalštině, holandštině, angličtině, francouzštině, dánštině a arabštině.

Sokotra se objevuje jako Dioskouridou („z Dioskuridu“) v Periplus of the Erythraean Sea, řecké navigační pomůcce z 1. století př. n. l. Sokotra je také známá jako Dioskouridou. G. W. B. Huntingford v poznámkách ke svému překladu Periplusu poznamenává, že název Sokotra není řeckého původu, ale pochází ze sanskrtu dvipa sukhadhara, což znamená „ostrov blaženosti“. Jiní badatelé přisuzují názvu arabský původ: Suq znamená tržiště nebo emporium a qutra je vulgární podoba slova qatir, které odkazuje na „dračí krev“ – jednu z hlavních obchodovaných surovin, pro kterou je ostrov známý už po tisíciletí, pryskyřici z dračího stromu.

První písemná zmínka o Sokotře pochází z doby kolonizace ostrova Řeky v době Alexandra Velikého, když uvažoval o invazi do Indie, tedy z doby kolem roku 330 př. n. l. Říká se, že to byl Alexandrův učitel Aristoteles, kdo vzbudil jeho zájem o Sokotru, když se zmínil o dostupnosti myrhy, která se v té době hojně využívala k léčebným účelům. Lidé vyslaní kolonizovat ostrov byli vybráni Aristotelem a pocházeli z jeho rodného města. Je zaznamenáno, že „přemohli indiány, kteří tam byli, a zmocnili se ostrova“.

Zprávy z prvního století před naším letopočtem (Diodor Sicilský) uvádějí, že Sokotra zásobovala celý svět myrhou, ladanem a dalšími aromatickými rostlinami. Ostrovní aloe „bylo odedávna důležitým obchodním artiklem a téměř výhradně se pěstovalo na Sokotře“. Centrální poloha ostrova v rámci námořních obchodních cest v Indickém oceánu zajišťovala jeho význam jako obchodní stanice. Břehy Arabského zálivu produkovaly stále rostoucí hodnotu kadidla a myrhy; zatímco látky a drahé kameny, dřevo a koření – zejména skořice – přivážené z Indie převážně indickými loděmi, byly přerozdělovány na Sokotře nebo v Guardafui (Somálsku) a dopravovány na Nil a do Středomoří.

Místní tradice tvrdí, že obyvatele obrátil na křesťanství apoštol Tomáš v roce 52 n. l. V desátém století arabský geograf Abu Mohammed Al-Hassan Al-Hamdani uvedl, že v jeho době byla většina obyvatel křesťany.

Sokotra je také zmíněna v Cestách Marca Pola, podle něhož „obyvatelé jsou pokřtěni křesťané a mají arcibiskupa“, který, jak se dále vysvětluje, „nemá nic společného s papežem v Římě, ale podléhá arcibiskupovi, který žije v Bagdádu“. Byli to nestoriáni, kteří navzdory varování svého arcibiskupa praktikovali také starověké magické rituály.

V roce 1507 vylodilo Portugalsko okupační vojsko v tehdejším hlavním městě Suq, aby „osvobodilo“ domnělé spřátelené křesťany od arabské islámské nadvlády. Nebyli však přivítáni tak nadšeně, jak očekávali, a o čtyři roky později ostrov opustili. V roce 1511 přešly ostrovy pod kontrolu mahrských sultánů.

V roce 1600 udělila anglická královna Alžběta Východoindické společnosti monopol na obchodování mimo Afriku a přivedla Brity do Indického oceánu. Ti se Sokotrou začali zabývat na počátku 19. století a nakonec ji v roce 1876 spolu se zbytkem mahrského státu Kišnu a Sokotry učinili britským protektorátem. Za vlády Britů došlo k rozvoji těžebního průmyslu a komerčního zemědělství. Rozšiřující se světový trh této éry s sebou přinesl zájem o systematickou klasifikaci veškeré světové flóry a fauny. Ačkoli motivačním faktorem mohl být komerční charakter, Sokotra si brzy získala zájem botaniků a vědců pro své jedinečné endemické druhy a neznečištěné životní prostředí.

V říjnu 1967 byl sultanát Mahra zrušen a Britové udělili Jižnímu Jemenu nezávislost. Následující měsíc, 30. listopadu, se Sokotra stala součástí Jihojemenské lidové republiky. Během tří let se země stala známou jako Jemenská lidově demokratická republika. Nová republika přijala marxismus a stala se prvním marxistickým státem v arabském světě. To zvýšilo napětí v regionu během studené války a Sokotra byla v roce 1979 postoupena Sovětskému svazu, přičemž ostrov byl přeměněn na vojenskou základnu. Později se zjistilo, že do krajiny Sokotry nebyly vloženy žádné větší vojenské investice, pouze kosmetická kamufláž, kterou Sověti navrhli k ochraně své oblasti.

Od roku 1990 je Sokotra součástí Jemenské republiky.