Od Publikováno: 17. 7. 20226,3 min čteníCategories: NezařazenéViews: 267

Saladin: uznávaný panovník a významná postava světového dění 12. století

Zatímco v Evropě jsme si jisti tím, kdo byl pro naše dějiny a směřování zemí důležitý, jakmile dojde na oblast Blízkého východu, nevíme takřka nic. Pojďte to napravit a seznamte se se Saladinem, panovníkem a vojevůdcem, kterého uznávali muslimové i křesťané.

Kdo byl Saladin

Saladin byl známý kurdský muslim, vojenský velitel a panovník. Narodil se v Tikrítu v roce 1138 a založil dynastii Ajjúbovců, která převzala vládu v Egyptě a Sýrii. V kurdštině zní jeho jméno Selahadîne Eyubî a jako Saladina ho známe hlavně my na západě – toto jednodušší jméno vyšlo z čestného jména Saláh ad-Dín, což se dá přeložit jako Zbožný.

Saladin byl nejdříve ve službách sultána Núr ad-Dína, ale svými akcemi si dokázal získat moc na značné části Zengíovské říše (část Blízkého východu) a jeho velkým počinem bylo sjednocení muslimů v boji proti křižákům v Levantě (označení pro východní pobřeží Středozemního moře).

Jeho absolutně největším výkonem a úspěchem bylo dobytí Jeruzaléma v roce 1187, kdy zlomil moc křižáckých států v bitvě u Hattínu.

Saladin s ušlechtilostí sobě vlastní uzavřel smlouvy s křesťanskými státy a dovolil, aby do Jeruzaléma coby na svaté místo mohli putovat i nemuslimští poutníci. Právě proto, ale i pro svou vojenskou zdatnost a statečnost je uznáván nejen v muslimských, ale i v křesťanských zemích.

Jak se Saladin dostal k moci

Vypadá to jako řízení osudu a naprosto jasné směřování. Saladin se narodil do rodiny guvernéra Baalbeku Nadžmuddína Ajjúba, ale na výchovu byl poslán ke svému strýci, jímž byl významný vojevůdce a válečník Šírkúh. Ten byl důstojníkem na dvoře syrského guvernéra a jeho misí byl boj proti fátimovskému chalífátu – cílem bylo získat nadvládu nad dnešním Egyptem.

Právě díky prostředí, ve kterém se Saladin pohyboval, získal v roce 1169 příležitost stát se jedním z egyptských vezírů. Byl to tedy vlastně ministr nebo vysoce postavený politik, jenž měl bránit Egypt před výpady křižáků z Jeruzalémského království. Role to byla vskutku složitá a náročná, ale Saladinovi se nakonec podařilo ovládnout celou egyptskou říši, přestože formálně stále patřil pod syrského guvernéra Núruddína.

V Egypte Saladin rozhodně nezahálel – dokázal tu postavit na nohy „unavenou“ ekonomiku a také zreorganizoval armádu.

Saladinova vláda

Když v roce 1137 zemřel Núruddín, syrský guvernér, prohlásil se Saladin za sultána a začal vládnout. To znamenalo především vojenské výpady nejdřív do menších muslimských států, později vedl akce proti samotným křižákům.

Dovolme si jednu pikantérii – když Saladin dobyl Sýrii, oženil se s vdovou po Núruddínovi, čímž v podstatě stvrdil legitimitu svého vládnutí.

V bojích s křižáky se mu nesmírně dařilo, a to až do roku 1177, kdy se nevyvedla akce u Montgisardu. Později už ale dosáhl jen ohromného úspěchu. Tím bylo dobytí Jeruzaléma.

Dobytí Jeruzaléma muslimy

V roce 1187 byl Saladin se svým vojskem maximálně ve formě a povedlo se mu přemoci křižáky v bitvě u Hattínu, což vedlo ke kapitulaci Svatého města.

Když ale do Jeruzaléma přišel, slíbil místním, že krveprolití skončilo a nikomu už nebude ublíženo. Pak došlo i na uzavření smluv s křesťanskými státy – křesťanští poutníci mohli Jeruzalém bez obav navštěvovat.

  • Saladin také v tom čase dobyl známý křižácký hrad Karak, který je na trase naší cesty poznáváním Jordánska.

I navzdory tomu vyhlásil proti Saladinovi papež Řehoř VIII. třetí křižáckou výpravu, ovšem ani po roce vyjednávání a vojenského manévrování nebyla výprava úspěšná a Richard Lví srdce nakonec boj o Jeruzalém vzdal.

Spokojené ale nakonec byly obě strany. Muslimové měli Jeruzalém a křesťanům zůstaly kromě nábožensky významných míst přístupné i důležité přístavy a také od Saladina získali zpět svaté křesťanské relikvie.

Saladinova smrt a hrobka

V roce 1193 Saladin zemřel. Jeho hrobka se nachází v umajjovské mešitě v Damašku a každý den sem přijdou i tisícovky lidí. Bez zajímavosti není například to, že vedle původního dřevěného náhrobku se nachází i jeden mramorový – ten sem k uctění Saladinovy osoby věnoval německý císař Vilém II., když byl v Damašku na návštěvě.

Legendy o Saladinovi

K Saladinovi se váže několik legend. K těm nejznámějším patří ta o koni, kterého daroval svému nepříteli přímo v boji s křižáky. Kůň krále Richarda (přezdívaného Lví srdce) byl v boji zabit a Saladin, ačkoli „stál na druhé straně barikády“, poslal Richardovi jiného koně. Tím prokázal svou úctyhodnou šlechetnost.

Další legenda se pojí s jeho pokladnicí. Po Saladinově smrti došlo k otevření k jeho pokladnice, v níž měly být finance na jeho pohřeb. Zjistilo se ale, že všechny své úspory místo toho daroval potřebným.

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho!

Divokým Kurdistánem
Poznávací zájezd do Iráckého Kurdistánu vás seznámí s bohatou a často pohnutou historií Kurdů. Navštívíme živá města jako Erbíl, Dohuk a Sulehmánie, vysoké hory s nádhernou přírodou i magickou svatyni Jezídů.  To vše s českým i místním průvodcem.

59 900 

Detail zájezdu