Turecká, nebo arabská káva?

Na světě je dnes nejrozšířenější italský způsob přípravy kávy, jehož základem je silné a výrazné espresso, od něhož se odvozují další oblíbené kávové speciality, jako cappuccino, macchiato, café latte, americano, lungo a další.

Italové dovedli přípravu kávy k dokonalosti. Historie tohoto nápoje je ale mnohem starší, tak se pojďme posunout na východ a podívat se na to, odkud se káva vzala a jak se připravuje v arabském světě.

Za vším hledejte arabský kávovník, u něj to začalo. Nejdříve šlo o divokou rostlinu, jejíž původ bychom našli v oblasti dnešní Etiopie, Keni a Súdánu ve východní Africe. Stálezelený keř až strom dorůstá do výšky 5–8 metrů, má zploštělé větévky a řapíkaté listy. Nás ale samozřejmě nejvíc zajímají plody, až 16 mm dlouhé a 14 mm široké peckovice.

Existuje legenda o pasáčkovi koz Chálidovi, který si všiml povzbudivých účinků kávových zrn na kozy, o něž se staral. Jestli se zakládá na pravdě, nevíme, ale co víme, je fakt, že káva se jako nápoj rozšířila teprve v 15. století, a to právě v arabském světě.

Odtud se pak začala obchodovat do Indie, kde byly zakládány kávové plantáže a až v 17. století se odtamtud dostala do Evropy, konkrétně do Benátek, kde pak vznikly první evropské kavárny.

Arabská káva je tedy pojem, protože v Arábii se skutečně káva začala konzumovat jako první na světě. Když si dnes v arabském světě objednáte kávu, nejspíš se vás zeptají, jestli si dáte tureckou, nebo instantní. Místní to ale pro cizince schválně zjednodušují, protože dělení je složitější.

• V Jordánsku si lidé taky kávu rádi vychutnají. Poznejte další zvyky k nápojům a jídlům v této zemi.

Ne, nemyslím českého turka. Ten má s tradiční přípravou máloco společného. Turecká káva je způsob přípravy, kdy velmi jemně namletou kávu nasypete do nádoby zvané džezva s množstvím cukru (víte, že slovo cukr je arabského původu?) podle chuti a zalijete studenou vodou.

• V Jordánsku si lidé taky kávu rádi vychutnají. Poznejte další zvyky k nápojům a jídlům v této zemi.

Směs pak necháte třikrát zpěnit a mezitím odebíráte pěnu do předem připravených a nahřátých šálků. Poté kávu opatrně naléváte, aby „lógr“ zůstal v džezvě. Arabská káva v džezvě je zapsána v seznamu UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví.

Tento druh ale vychází z kávy, která se dnes správně říká damašská. A pozor příprava arabské kávy v džezvě patří k těm vůbec nejstarším způsobům přípravy kávy na světě!

A jak vůbec taková džezva vypadá? Je to nezaměnitelná nádoba kónického tvaru opatřená dlouhým rovným držadlem. Nádobka bývá měděná, z vnitřní části potažená cínem, směrem nahoru zúžená, ale zakončená širším límcem, aby v ní káva mohla pěnit, ale nepřekypěla. Podle toho, kolik lidí z ní chce hostitel pravidelně obsluhovat, si může opatřit džezvu na 4, 6 nebo 12 šálků kávy.

Víte, že i káva může našemu zdraví prospět, když to s ní nepřeháníme? Arabská káva není výjimkou. Ta je přínosná, protože:

• obsahuje antioxidanty. To jsou látky, které v těle bojují proti volným radikálům. Svým působením zpomalují stárnutí buněk a zabraňují vzniku a šíření rakovinného bujení.
• krátkodobě zlepšuje kognitivní funkce. Když se potřebujeme soustředit, dáme si kávu. Díky tomu, že podporuje bdělost, nám pomáhá překonat situace, na které se cítíme unavení (například odpolední káva nám dodá energii do večera, kdy můžeme jít spát).
• zvyšuje nejen psychickou, ale i fyzickou výkonnost. Stimuluje nervový systém k uvolňování adrenalinu, na což tělo reaguje lepším vytrvalostním i silovým výkonem.
• dodává tělu důležité látky. Mluvíme především o některých vitamínech skupiny B a z minerálů pak o hořčíku nebo draslíku.

Když si v arabském světě objednáte damašskou kávu, budou vás buď považovat za velké znalce, nebo nebudou vědět, o čem mluvíte. U mladé generace se totiž vžil název turecká káva i pro tento styl.

Způsob přípravy je stejný jako u turecké kávy, ovšem s tím rozdílem, že s kávovým zrnem je rozemleto i koření kardamom, který dává nápoji výraznou a neodolatelnou chuť a vůni a skvěle zvýrazňuje chuť samotné kávy.

Pokud si nejste jisti vhodným poměrem kardamomu k namleté kávě, můžete si rovnou koupit kávu s kardamomem a prostě to zkusit – nejvýraznější chuť nabízí nápoj se 40 % koření, ale není od věci začít třeba s 5 nebo 15 %. Na kořeněnou kávu přece jen není Evropan zvyklý a mohlo by ho to hned v začátku odradit.

Mimochodem – kardamom se do kávy nedává jen kvůli výjimečné chuti. Výrazně totiž dokáže prospět i lidskému zdraví. Umí například podpořit správnou funkci trávicího systému, ulevuje od stresu a únavy, pomáhá při bolestech v krku a zajistí i osvěžení dechu.

Arabská káva s kardamomem, respektive damašská káva, je lahůdka, kterou si buď zamilujete, nebo ji navždy proklejete (aspoň v duchu, abyste neurazili) a už nikdy nevypijete. Kardamom coby koření z ní totiž udělá aromatický a chuťově výrazný nápoj, na který v Evropě nejsme zvyklí.

Kardamom jako takový je příbuzný zázvoru, takže si nejspíš umíte aspoň trošku představit, jak chutná. Jde o chuť kořenitou, nasládlou, s nádechem citrónu.

Koření do kávy v arabském světě patří a například v Egyptě je kardamom jen základ. Do kávy se tady k němu často přidává i hřebíček a muškátový oříšek. V Saúdské Arábii zase dávají přednost hřebíčku se šafránem.

V restauracích nebo kavárnách ji nenajdete, servíruje se v domácnostech. Jaký je nejoblíbenější způsob podávání arabské kávy? Cestou tradičního uvítací ceremoniál hostů a rodinných příslušníků při setkáních! Jedná se o nejstarší kulturní způsob přípravy kávy, a stejně jako turek, i on má své výsostné místo na seznamu UNESCO.

Jak je to s přípravou arabské kávy? Syrová kávová zrna se upraží těsně před vařením a pak se většinou spolu s kardamomem (bez cukru) vaří. Voda na arabskou kávu by skutečně měla projít varem nebo dosáhnout teploty aspoň 95 °C.

Rodinná návštěva, přátelé, obchodní setkání, postní měsíc Ramadán nebo třeba oslava svátků Eid. To všechno jsou příležitosti, u kterých arabská káva nesmí chybět. Překvapit vás ovšem může její servírování do skutečně miniaturních šálků (findžánů), které se navíc plní jen zhruba do poloviny – to proto, že se předpokládá, že jich host vypije více než jeden. Zpravidla si dá asi tři.

• Arabská káva se připravuje tak, že se ještě syrová kávová zrna upraží těsně před vařením a pak se většinou spolu s kardamomem a bez cukru vaří a nalévá ze zdobných konvic do malých kalíšků bez oušek.
• Host, který kávu přijme, vypije a pak položí kalíšek na stůl, si tím říká o přidání. Pokud již další porci nechce, před položením kalíšku s ním v ruce lehce zakroutí.
• Podle intenzity pražení může být takto připravená káva světle žlutá, hnědá nebo černá. Obvykle se k ní podávají datle nebo jiné sladkosti.
• Dnešní arabské rodiny tuto kávu připravují do termosek, aby byly vždy připraveny pro předem neohlášenou návštěvu.

Obsah kofeinu v kávě je sice dán hned několika různými faktory, arabská káva se ale považuje za jednu z nejsilnějších, protože se zpravidla připravuje ze zrn, která prošla jen krátkým procesem pražení (a čím delší je proces pražení, tím menší množství kofeinu ve výsledném nápoji je).

Arabská káva před vámi v arabském světě nejspíš „nepřistane“ sama. Podává se k ní slaďoučké kandované nebo sušené ovoce, datle nebo ořechy.

Pokud jde o samotnou arabskou kávu, skvěle se do ní hodí nejen kardamom, ale i vanilka nebo skořice. Vytvořit se dá klidně jedinečná směs, záleží jen na chuti konzumentů.

Přivezli jste si z dovolené pravou arabskou kávu? Pak hlavně dbejte na správné uchování, aby vám i po čase mohla roztančit chuťové buňky jako při vašem pobytu v arabských zemích.

Kávu rozhodně nemelte. Ztrácela by aroma. Celá zrnka přesypejte do vzduchotěsného obalu, pokud v něm není. Ideální je nepropustná dóza nebo vakuový sáček. Takto ji pak dejte na suché a chladné místo, ale pozor – ne do ledničky ani do mrazáku, to jí nesvědčí! Dobře jí naopak udělá místo ve špajzu.

Věděli jste, že kávovník arabský (Coffea arabica) je vlastně pokojovka? Tato kráska se mezi ostatními pokojovými rostlinami ale vyjímá svými plody, jimiž jsou – hádáte správně – kávové bobule.

• Arabský kávovník není na pěstování nijak extra náročný. Stačí mu mírně kyselejší substrát bohatý na živiny, rozptýlené světlo, teplota 20–25 °C, k tomu pak pravidelná zálivka a hnojení. Na zimu uvítá teploty 15–20 °C. Po třech letech se začnou na svět drát kávové bobule, jimž předcházejí voňavé bílé květy.

Arabský kávovník má svůj původ v Africe (konkrétně v oblasti dnešní Etiopie), kde dorůstá do výšky několika metrů. Nejlépe se mu daří v nadmořských výškách 1 000–3 000 m n. m., především ve skalnaté a sopečné půdě. S dobrou péčí se arabský kávovník dožije několika desítek let, ale je třeba počítat s tím, že největší úroda přichází až při stáří 5–6 let.