Od Publikováno: 9. 8. 20217,9 min čteníCategories: NezařazenéViews: 3576

Arabština: 16 věcí, které o ní nejspíš nevíte

Dějiny arabštiny

Nejstarší nápisy o arabštině, pocházejí ze 4. století. Klasická arabština je dochována ve staroarabské poezii (6.–7. století) a v Koránu (7. století). Od 8. století dochází k upevnění gramatických pravidel.

Na tomto místě je potřeba zmínit, že arabština se stala úředním a literárním jazykem na celém Araby dobytém území. Dokonce ji používali i příslušníci jiných národů, kteří od Arabů přejali islám (Turci, Peršané aj.).

Významná je arabština také v oblasti poezie i klasické arabské literatury. Díky arabským překladům totiž přežilo evropský středověk nejedno dílo antických autorů.

Značnou modernizací prošla arabština od 19. století. Tehdy se modernizuje slovní zásoba, zjednodušuje se styl i skladba a vzniká moderní spisovná arabština, která ale oproti té klasické není příliš rozdílná.

Spisovnou arabštinou mluví jen vzdělanci

Arabština má několik vrstev a regionálních variant, které se od sebe často velmi liší. Maročan používá úplně jinou hovorovou arabštinu než například Libanonec a pokud oba budou mluvit tak jak jsou zvyklí, nebudou si ani rozumět. Naštěstí existuje moderní spisovná arabština (fusha), která vychází z Koránu a je zjednodušená. Té rozumí všichni, kdo vychodili alespoň základní školu. Fushou se také mluví v televizi a jsou v ní napsány noviny a knihy. Na ulici a při běžné komunikaci ale mluví spisovnou arabštinou v arabském světě snad jen vzdělanci. Z hovorových varaiant arabštiny překračuje hranice svého regionu hlavně egyptská arabština díky velkému množství telenovel, kde se „egyptština“ vyskytuje. Tyhle seriály jsou totiž populární v celém arabském světě.

Až zavítáte třeba na poznávací zájezd do Jordánska a krátce poté absolvujete zájezd do Maroka, možná si sami všimnete, jak rozdílným nářečím se v obou státech mluví. Je to dáno nejen rozdílností v samotné arabštině, ale i přítomnosti berberského vlivu v Maroku. Na zájezdech v Alžírsku zase uslyšíte časté prokládání arabštiny francouzštinou.

Čtení zprava doleva a další záludnosti

Pravděpodobně jste už zaznamenali, že arabské texty se čtou zprava doleva. Možná ale nevíte, že písmo nerozlišuje malá a velká písmena ani psací a tiskací sadu.

Jen tři samohlásky

Arabština má jen 3 samohlásky – a, i, u. V psaném textu ale zapisuje jen jejich dlouhé varianty. Takže když slovo obsahuje krátké samohlásky, musíte ho znát, abyste ho dobře přečetli.

Příklad: kniha se řekne kitáb. Dlouhé á se zapíše, ale krátké i nikoliv. Zápis slova tedy bude ktáb.

Zapomeňte na slovesa být a mít

Tohle většinu nových studentů arabštiny překvapí úplně nejvíc. Arabština se skutečně v přítomném čase obejde bez sloves být a mít.

U slovesa být je to jednoduché, prostě se vynechá a místo „Já jsem muzikant“ řeknete pouze „Já muzikant“.

Se slovesem mít je to o něco složitější. Arabština skutečnost, že něco máte, opíše většinou pomocí předložek s/se a u. Takže když chcete říct, že máte novou košili, tak řeknete „Se mnou nová košile“ nebo to opíšete úplně a řeknete třeba „Já majitel nové košile“

Každý znak vypadá jinak podle polohy ve slově

Opravdu. Když se zadíváte na konkrétní znak na začátku, uprostřed nebo na konci slova, vždy bude vypadat jinak, tedy ne stejně jako u nás jednotlivá písmena.

Více než 250 miliónů rodilých mluvčích

Arabštinu ovládá více než 250 miliónů rodilých mluvčí, a to převážně na Blízkém východě a na severu Afriky. Jako liturgický jazyk ji používá více než miliarda osob! V Evropě zase přibývá lidí, kteří by se arabštinu chtěli učit. Arabština je tak na 4. místě ze všech jazyků podle počtu mluvčích za čínštinou, španělštinou a angličtinou.

Arabština jako úřední jazyk

Arabština je užívána jako úřední jazyk ve 26 zemích. Někde jako jediná, jinde se používá jako jeden z více úředních jazyků.

Dva časy, tři pády, tři čísla

Arabština má pouze dva časy, dva rody a tři pády, což je v porovnání třeba s češtinou poměrně málo. Tenhle „nedostatek“ si však kompenzuje třemi čísly (singulár, duál, plurál).

Slova vznikají třemi způsoby

Při tvorbě slov využívá arabština tři způsoby – ohýbání předpon, ohýbání přípon a ohýbání uprostřed slova. Základem arabských slov je kořen slova, který tvoří tři souhlásky a je společný pro všechna významově podobná slova. Kolem tohoto kořene se hlásky různě přeskupují a tím se mění význam.

Příklad: kořen KTB – významový základ psaní a čtení a z něho odvozená slova: kitáb (kniha), uktub (napiš), kátib (spisovatel)

Vyjádřit lásku není jednoduché

Věděli jste, že existuje 14 způsobů, jak v arabštině vyjádřit lásku? Neuvěřitelných 14 různých jemných odlišností podle toho, v jaké fázi nebo v jakém postavení se lidé a vztah nachází.

A co teprve velbloudi…

Když vynecháme lásku, je docela zajímavé, že arabština má asi stovku výrazů pro velblouda. Jedním z nich je třeba i výraz pro vyděšeného velblouda.

Psali jsme také: Kompletní průvodce na českém internetu po skalním městě Petra! A tam si jízdu na velbloudovi můžete zkusit naživo.

I my používáme slova převzatá z arabštiny

Arabština s češtinou si rozhodně podobné nejsou, nicméně i do češtiny se zařadila slova, která mají svůj původ právě v arabštině. Třeba cukr, alkohol, limeta nebo algebra.

Ztraceno v překladu

Některé arabské básně nelze přeložit do jiných jazyků. Arabština je nesmírně krásný a poetický jazyk, který je velmi příjemný na poslech. Má velmi širokou slovní zásobu, kvůli tomu ale nelze některé básně vůbec přeložit do jiných jazyků.

Hlásky, které se v jiných jazycích nepoužívají

V arabštině se užívá spousta hlásek, které se v češtině a dalších jazycích nevyskytují. Nejtěžší na výslovnost je „ajn“, hrdelní úžinová hláska, která se podle laického popisu podobá citoslovcích při zvracení.

Jazyk, který zapisuje i ráz

V arabštině se zapisuje i ráz (hamza). Je to znak, který se uvádí taky v hebrejštině nebo v některých polynéských jazycích. V češtině známe ráz taky, jen ho nezapisujeme.

komentářů

  1. […] přičemž zmást vás může ještě 500 akcentů. Úřední jazyky jsou ale „jen“ dva – arabština a […]

  2. […] vesnice) a kasby (pevnostní úkryty před nájezdníky). Od 7. století byli Berbeři tlačeni Araby do vnitrozemí a usazovali se například u saharských […]

  3. […] káva je tedy pojem, protože v Arábii se skutečně káva začala konzumovat jako první na světě. Když si dnes v arabském světě […]

  4. […] u nás si můžete vodní dýmku dopřát jen v čajovnách nebo speciálních barech, v arabském světě vám ji nabídnou nejen v takových podnicích, ale klidně i ve vyhlášených restauracích, […]

  5. […] 16 věcí, které o arabštině jistě nevíte! […]

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho!

To nejlepší z Ománu
Autentický poznávací zájezd do severního Ománu vás vezme do země jako vystřižené z pohádek Tisíc a jedna noc. Omán je místo, kde se střetává tradice s modernou, které se krásně doplňují. Poznáme historii i krásnou přírodu Ománu na našem zájezdu s českým průvodcem.

75 900 

Detail zájezdu