Kurdistán: Zajímavá místa, o kterých jste možná neslyšeli

Že jste o Kurdistánu příliš mnoho neslyšeli a vlastně ani nevíte, co si představit, když se o něm mluví? To je škoda! Jde totiž o poměrně zvláštní oblast, která má svým návštěvníkům co nabídnout.

Předně je třeba vysvětlit, co to vlastně Kurdistán je. Nejde totiž o národní stát, jak ho známe z Evropy. Kurdistán je označení pro oblast zasahující do území pěti států – Turecka, Iráku, Íránu, Sýrie a Arménie. Tato oblast je osídlena populací Kurdů, kteří v místě žijí po dlouhá tisíciletí.

• Podívejte se na nabídku aktuálních zájezdů do Kurdistánu.

Od počátku 20. století se Kurdové snaží vytvořit autonomní oblast, když ne běžný samostatný stát. Částečně se to povedlo v severovýchodní části Iráku, kde s tím pomáhaly Spojené státy americké. Ty tu před časem svrhly vládu Saddáma Husajna.

• Kompletní průvodce všemi praktickými cestovatelskými dotazy pro iráckém Kurdistánu.

V oblasti je dost krásných míst, která stojí za návštěvu. Kurdistán sice není typickou dovolenkovou destinací, ale je přesto velmi okouzlující, už třeba i díky pohostinnosti Kurdů. Poznat zdejší obyvatele a kulturu vůbec není těžké. K cizincům jsou tu totiž otevření. A navíc je tu poměrně bezpečno!

• Nejčastější otázky ke Kurdistánu naleznete níže v tomto článku.

A co tedy v Kurdistánu stojí za vidění? Máme pro vás 10 tipů.

• Duhok
• Erbíl
• Cheekha Dar
• Diyarbakir
• Mosul
• Ararat
• Sulejmánie
• Hamiltonova cesta
• Resort Bechál
• Horské jezero Van

Duhok je hlavní město stejnojmenné provincie Kurdistánu. Už od dávných dob tu žili jezídové a žijí tu dodnes – jen jich kvůli pronásledování není tolik. Vedle nich se ve městě dokázali usadit i židi, muslimové a křesťané.

Zatímco ještě v roce 1820 mělo město jen tři stovky domů, v současnosti tu žije asi 350 tisíc obyvatel. Díky poloze v úzkém údolí se do něj takřka nedostala válka, proto je dnes považováno za nejbohatší irácké město. Opačný osud potkal nedaleký Mosul.

Najdete tu mešity, několik parků a zahrad, a dokonce i zábavní tematický park. Je tu samozřejmě i spousta místa na trhy, nechybí obchody, restaurace a kavárny, nemocnice nebo univerzity.

Dalším zajímavým městem v Kurdistánu je Erbíl (také česky jako Arbíl), čtvrté největší irácké město s asi miliónem obyvatel a zhruba 7 000 let dlouhou historií. První známky o osídlení oblasti pocházejí dokonce z období před 150 000 lety! Asi 7 000 let je stará zdejší citadela a Erbíl se tak řadí k nejdéle osídleným lokalitám na celém světě.

Erbíl byl součástí několika říší – asyrské, babylonské, perské, arabské i osmanské. Pestrá historie se později proměnila v moderní dobu, a když v roce 1970 vyhlásila irácká vláda autonomní oblast Kurdistán, parlament zasadila právě do Erbílu.

Ta stojí na uměle vytvořeném pahorku. Má oválný tvar, rozlohu 102 000 m2 a její součástí jsou tři mešity, 550 domů, veřejné lázně, otevřené prostory a taky dvě brány.

Kromě citadely město láká na restaurace, v nichž můžete ochutnat místní dobroty, kavárny, muzea, mešity a parky. I tady jsou univerzity a veškeré zázemí potřebné k modernímu životu. V Erbílu je také velká křesťanská čtvrť Anqawa.

Znáte biblický příběh Mojžíše? Je spojen i s Jordánským prostředím.

Cheekha Dar, v překladu „černý stan“, je nejvyšší hora Iráku. Nachází se v pohoří Zagros, na hranici s Íránem, a sahá do nadmořské výšky 3 611 m.

Na vrcholovém plató se dnes nachází stanoviště íránské milice, často se tu pohybují také pašeráci a kurdští povstalci. Přesto se sem ale občas vydají i dobrodruzi, jako například v roce 2018 expedice ze Slovenska.

V turecké části Kurdistánu na břehu řeky Tigris se rozprostírá město Diyarbakir. Žije v něm asi 1,5 miliónu lidí, převážně Kurdů. Tato oblast byla osídlena už v době kamenné. A co je nejdůležitější? Městu se často říká Paříž Východu.

Ty jsou dlouhé 5,5 kilometru a kolem centra města tak utváří obranný kruh. V historickém jádru stojí za vidění celá řada mešit (například Uli Camii, Kale Camii nebo Nebi Camii) a medres a mimo hradby vás pak určitě zaujme Most deseti oblouků z 11. století.

Historická část města nabízí nezaměnitelnou atmosféru úzkých uliček, bazarů a tržišť i domů z černého čediče. Bez zajímavosti tu nezůstává minaret Dort Aykali, o němž se říká, že stačí 7x projít pod jeho sloupy a splní se vám přání.

Moderní část města už je úplně jiného ražení. Stojí tu výškové budovy, moderní hotely, obchody, nemocnice nebo zábavní park. Zkrátka to, co dnešní člověk potřebuje a chce.

Mosul je hospodářským a dopravním centrem severní části Iráku, které má 1,63 miliónu obyvatel a za sebou pořádně tvrdou životní lekci. Jeho historie sahá až do starověku, kdy bylo významným asyrským obchodním centrem spojujícím Mezopotámii a Středomoří. V pestrých dějinách vyniká například růst města od konce 20. let 20. století, kdy byla v jeho okolí objevena ropa.

Z moderních dějin bohužel vyčnívá nevlídné působení Islámského státu v oblasti, a to v letech 2014–2017. Během teroristického jednání odsud odešlo několik set tisíc lidí a město přišlo i o velké množství památek, převážně těch duchovních, k nimž patřilo 42 mešit, hrobek a svatyní a také tři křesťanské kostely.

Procházka Mosulem je přesto, nebo právě proto, obzvlášť silná. Zajímavou atmosféru nabízí například pozůstatek hradu Bashtabya Castle z 12. století na západním břehu řeky Tigris, muzeum historie města i několik mešit.

Pokud máte jisté povědomí o Noemovi a jeho arše, pravděpodobně víte, že někde u hory Ararat právě jeho archa kdysi dávno při velké potopě přistála. Říká se dokonce, že to možná bylo i na samotné hoře.

Vulkán, který má dva vrcholy (Malý a Velký Ararat), je nejvyšším vrcholem Turecka a naposledy byl aktivní v roce 1840. Jeho vrcholek je trvale pokrytý sněhem a ledem a nejkrásnější pohled je na něj z arménského Jerevanu.

Ararat není z technického hlediska těžké zdolat. Horší už je to z pohledu délky výstupu a nadmořské výšky (Velký Ararat má 5 137 metrů). Nahoru se smí jen s povolením a s průvodcem, samozřejmě pak taky s vhodnou výbavou.

K městům, která v Kurdistánu stojí za návštěvu, jednoznačně patří i Sulejmánie. Moderní město bylo založeno v roce 1784, i když oblast známá jako Zamwa byla osídlena už dávno předtím. V letech 1922–24 bylo taky hlavním městem neuznaného Království Kurdistán, které po rozpadu Osmanské říše vyhlásili iráčtí Kurdové.

Sulejmánie nabízí turistům mešity, pěkně udržované parky i moderní kratochvíle včetně zábavního parku nebo kina. Nejikoničtějším místem je tu ale Amna Suraka, muzeum genocidy ukazující neupravené budovy, které byly v 90. letech „vyrvány“ z rukou Saddáma Husajna.

Najdete tu cely, fotografie, film z tzv. kurdského exodu, ale i skulptury znázorňující mučicí praktiky, které tu byly na Kurdech praktikovány. Silným zážitkem je taky návštěva Sálu zrcadel, kde každý střep znázorňuje jednu oběť Husajnovy protikurdské operace. Je jich 182 000.

• Více o tomto temném místě Amna Suraka se dočtete zde na atlasobscura.com

U města Rawanduz je zajímavá a vyhlášená Hamiltonova cesta, už desítky let nejlepší silnice v celé oblasti, která je vytesaná do hlubokého horského údolí.

Cesta tu vznikala v letech 1928–38 pod dohledem novozélandského stavebního inženýra A. M. Hamiltona jako britská strategická silnice a Hamilton se tehdy vyjádřil, že právě toto údolí je tím nejkrásnějším v celé Asii. Jde o jeden z největších inženýrských počinů 20. století.

Tak trošku turistickým městečkem je . Tím nejpozoruhodnějším v něm je stejnojmenný vodopád, patřící k nejzajímavějším v Iráku.

Nechybí tu kavárny a restaurace, místo je tedy přímo stvořené pro odpočinek a pohodu.

Vanské jezero je slané bezodtoké jezero ve východní části Turecka. Je 120 kilometrů dlouhé a 80 kilometrů široké, svou rozlohou se podobá třeba našemu Libereckému kraji (je ještě o něco větší). Leží v nadmořské výšce 1 646 metrů a jeho maximální hloubka je úctyhodných 457 metrů.

Zdejší fascinující scenérie nejsou tím jediným, co k jezeru přitahuje pozornost. Údajně tu totiž v hlubinách žije příšera podobná Loch Ness, podle někoho je podobná dinosaurovi, jiní o ní mluví jako o hrochovi s 2 metry dlouhým krkem. Vanského draka nicméně najdete na suvenýrech, které se prodávají v okolí. Ke krajině jednoznačně patří.

Když se mluví o Kurdistánu, spousta lidí neví, co si pod tímto pojmem představit. Tato oblast zasahující na území pěti národních států je přitom skutečně zajímavá a je v ní co objevovat. Proto pro vás máme odpovědi na ty nejčastější otázky, které v souvislosti s Kurdistánem padají.

• Je Kurdistán pro turisty bezpečný?
• Kurdistán na vlastní pěst – ano, nebo ne?
• Kdy je nejlepší se do Kurdistánu vydat?
• Co dále v Kurdistánu opravdu stojí za vidění?

Ano, je. Především kurdská autonomní oblast na severu Iráku je stabilní a turistům tu nehrozí žádné větší nebezpečí. Ačkoli jsou Kurdové muslimové, ve svém náboženství nepatří k těm nejortodoxnějším. Například strach z Islámského státu je tu úplně zbytečný, ten tu svoje pole působnosti vůbec nemá.

Jak už padlo výše, jde o bezpečnou oblast, kde se může turista pohybovat individuálně. Zájezd se specializovanou cestovní kanceláří má ale svoje nesporné výhody – nejenže se podíváte na ta nejzajímavější místa, ale taky budete mít příležitost vidět zcela autenticky kurdskou kulturu.

Navíc je trošku nepříjemné, že skoro nikdo v oblasti nemluví anglicky, takže může být potíž s komunikací, pokud s sebou nemáte průvodce. Hrozí pak třeba dlouhé čekání na checkpointech, načež vás vojáci ani nemusí pustit do místa, které jste chtěli navštívit, protože se s nimi prostě nedomluvíte.

CK Hamidi v této oblasti spolupracuje s místním průvodcem, který třeba rád pozve účastníky zájezdu na pravou místní večeři k sobě domů.

Ideální podmínky, co se počasí týče, bývají na jaře a na podzim. V létě je tu totiž opravdu horko, ale v zimě jsou zase kruté mrazy a bývá hodně sněhu, zvlášť ve výše položených oblastech.

Třeba pohraniční hory u hranic se Sýrií a s Tureckem, kde jsou kromě hor také krásné vodopády nebo starobylé městečko Amádíja. Je třeba zmínit také město Láliš, které je posvátné pro jezídskou komunitu, pro jezídy je to taková Mekka. A ohromující je i Maratain, klášter ze 4. století.

Pro milovníky horských túr je jako stvořená oblast na hranicích s Tureckem a Íránem. Bez zajímavosti nezůstává, že tudy v 80. letech vedla fronta během irácko-íránské války a že jsou podél cest dosud vyznačená minová pole.