Hrad Karak (Kerak) v Jordánsku: svědek křižáckých válek

V srdci Blízkého východu, v malebném království Jordánska, stojí impozantní zřícenina původně křižáckého hradu Karak (můžete se setkat i s variantou Kerak). Jedná se o druhý největší křižácký hrad na světě. Ten úplně největší se nachází v Sýrii a jmenuje se Krak des Chevaliers.

Až pojedete cestou z Ammánu do Petry, vyhněte se nezajímavé pouštní dálnici a vemte to přes mnoho údolí a kaňonů po nádherné panoramatické cestě, která kopíruje starodávnou obchodní stezku, která vedla od Rudého moře do Damašku. Říká se jí Královská cesta a kromě hradu Karak tu najdete mnoho dalších zajímavých míst.

Hrad Karak, známý také jako Krák des Moabites nebo Kerak, má své kořeny hluboko v historii. Stavba hradu byla zahájena v roce 1142 jedním z nejznámějších křižáků, Renaldem z Châtillonu. Hrad sloužil jako důležitá pevnost v řetězci křižáckých opevnění rozprostírajících se po celém Blízkém východě. Jeho strategická poloha na vrcholu kopce nad údolím Wadi al-Karak mu umožňovala kontrolovat obchodní cesty v oblasti a stala se klíčovou pro křižácké výboje.

Renald z Châtillonu byl známý pro svou neústupnost a agresivitu, což vedlo k častým střetům s muslimskými vojsky, včetně těch pod vedením slavného Saladina.

• Psali jsme: Saladin – uznávaný panovník a významná postava světového dění 12. století

Tato agresivita vyvrcholila v roce 1183, kdy Saladin obléhal hrad Karak v reakci na Renaldovy nájezdy. Hrad se ubránil, ale Renaldova neustálá provokace vedla k jeho smrti a dalšímu Saladinovu obléhání v roce 1189. Toto obléhání bylo úspěšné a hrad padl do rukou Saladinových vojsk.

Karak byl během své historie několikrát dobyt a znovu získán různými rody a mocenskými skupinami, včetně Ajjubovců a Mamlúků, což odráží jeho klíčovou roli v politických a vojenských událostech regionu.

Pod Ajjubovci sloužil hrad jako administrativní centrum pro všechny oblasti dnešního Jordánska. Obranné prvky hradu byly rozšířeny v roce 1244​​.

V období Mamlúků hrad nadále zůstal důležitým administrativním centrem a udržoval významnou vojenskou sílu. Byl rozšířen a přestavěn sultánem Baybarem v roce 1263​​.

Za Osmanské říše hrad hrál také důležitou roli kvůli své strategické poloze. V roce 1834 byl poškozen během obléhání a části hradu byly znovu použity pro jeho obnovení v roce 1893​.

Na prohlídku hradu Karak si vyhraďte alespoň hodinu a půl, klidně i dvě. Zřícenina je totiž nesmírně rozlehlá a procházet můžete sedm úrovní. Ve spletitém labyrintu chodeb najdete kasárna, kuchyně, kostel, mešity, vězení, podzemní trh, koňské stáje a obytné místnosti.  Obdivovat můžete také mohutné a vysoké stěny, které hrad dokonale chránily před nepřáteli.

Z hradu je fascinující výhled na okolní kopcovitou krajinu a za dobré viditelnosti můžete dohlédnout až na Mrtvé moře.

Vstupné do hradu stojí 3 dináry, tedy necelých 100 Kč. Pokud ale máte Jordan Pass, je vstup v jeho ceně zahrnutý.

Otevírací doba se může lišit. V zimním období se zavírá kolem 16:00 a v letních měsících přibližne v 17:00.

Na hrad se dostanete nejlépe autem, ale jezdí sem i veřejná doprava z Ammánu, která je ovšem nepravidelná. Na všech našich zájezdech do Jordánska se na Karaku zastavujeme.

Prostor hradu Karak přirozeně navazuje na centrum stejnojmenného města. Jeho prohlídku by bylo škoda vynechat.

Město Karak je hlavním městem guvernorátu Karak a leží na vrcholu kopce asi 1 000 metrů nad mořem, s výhledem na Mrtvé moře. Město má okolo 69 000 obyvatel a nachází se zde budovy z 19. století z osmanského období​​.

Historie města ale sahá až do helénistického období a žila zde jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě. V období křižáků se město stalo důležitým centrem v regionu​​.

Křesťané dodnes tvoří přibližně čtvrtinu obyvatel a díky tomu zde najdete například obchody s alkoholem.