Cestování do Maroka: Navštivte 5 nejzajímavějších měst

Casablanca ležící na pobřeží Atlantského oceánu je největším městem Maroka. Můžete navštívit Medinu (Staré město), prozkoumat úzké průchody a krásnou architekturu nebo strávit nějaký čas nakupováním v Morocco Mall, největším nákupním centru v Africe.

Tato mešita je dominantou i symbolem celého města, a to i navzdory tomu, že jde o poměrně novou stavbu – dokončena byla totiž v roce 1993. Známá je ale dost. Je to totiž druhá největší mešita na světě a každičký její centimetr má velice propracovanou výzdobu.

V centru Casablancy se určitě zastavte na tomto náměstí, kde si můžete o zdejším ruchu udělat dokonalý přehled. Kromě nikdy nekončícího cvrkotu si tu taky hned všimnete několika impozantních budov, jako je Justiční palác, pošta nebo hlavní marocká banka.

Zelenina všech barev, které znáte, ostatní potraviny i nejrůznější věci denní potřeby. Právě toho je plný Centrální trh ve středu města, kde panuje atmosféra typická pro tato místa. Rozhodně sem aspoň nakoukněte!

Medresa (může být psáno i Madrasa) je škola islámu a v arabských zemích ji najdeme častokrát. Medresa Bú Inania ve Fésu je ale považována za tu nejkrásnější v celém Maroku. Svůj původ má už ve 14. století a naproti ní lze spatřit i úchvatné vodní hodiny.

Pokud si ještě pořád nepřipadáte jako v Pohádkách tisíce a jedné noci, před touto branou si tak skutečně připadat budete. Hlavní vstupní brána do městské části Fés el Bali vás ihned zaujme modrými ornamenty (modrá je hlavní barva města) na vnější straně a zelenými na straně vnitřní (zelená je barva islámu).

Odkud je nejkrásnější výhled na Fés? Přece z pevnosti Borj Nord na kopci za městskými hradbami! Kromě toho je tu taky k vidění expozice muzea zbraní z celého světa, její dominantou je ovšem pětimetrové dělo o hmotnosti 12 tun, které sehrálo svou roli v bitvě tří králů.

K nejnavštěvovanějším místům ve Fésu patří i jedno skutečně tajemné – hrobky nacházející se na kopci nad městem. Podle odborníků pocházejí ze 14. století, ale nikdo neví, čí ostatky v nich spočinuly a proč právě tady. A to je pro všechny ohromné lákadlo!

Měla být nejvyšší na světě. S takovým cílem začali ve 12. století v Rabatu budovat mešitu, která ovšem nikdy nebyla dokončena. Dodnes tu ale jako upomínka stojí Hassanova věž, minaret o výšce 44 metrů, což je polovina oproti zamýšleným rozměrům. Kolem ní pak oko každého návštěvníka zaujme sloupořadí z 19 nedokončených lodí.

Čtvrť Kasbah des Oudaias je typická svými bílými domy s modrým pruhem. Většinu jich tady postavili uprchlíci ze Španělska. Na procházku sem je nejhezčí se vydat Almohadovou branou z konce 12. století, která ihned zaujme celou sérií vyřezávaných oblouků. Bohužel je však často zavřena, proto nezbývá, než ke vstupu zvolit některou z menších bran…

Součástí marocké metropole jsou také oblíbené Andaluské zahrady, vyhledávané hlavně k odpočinku. Zahrady tu nechali zřídit už Francouzi během koloniálního období, dnes si krásu rostlin, keřů a stromů můžete vychutnat i vy. K vidění jsou třeba datlovníky, oleandry, stromy s citrusovými plody a další. Báječnou atmosféru tu dotváří i fontány a zbytky starodávných soch.

Městská brána a architektonický skvost v jednom? Bab Mansour tím skutečně je, vždyť údajně platí i za nejkrásnější bránu celého Maroka. Dostavěna byla v roce 1732 a krásná být musela – vždyť šlo o vchod do císařského paláce. Pro Evropana je ale spíš jako brána do úplně jiné dimenze. Tak okouzlující je!

Pokud hledáte centrum města, najdete ho právě na tomto náměstí. Je tím pravděpodobně nejrušnějším místem nejen ve městě, ale v celém Maroku! Prochází se tudy místní i turisté, děti tu jezdí na nejrůznějších vozítkách, všude je slyšet cvrkot a hudba, voní tu tradiční občerstvení a snadno tu seženete pěkný suvenýr.

Náměstí sousedí se starou Medinou, jejíž uličky jsou rovněž naprosto fascinující. Dominuje mu úchvatná brána do výše zmíněného (veřejnosti nepřístupného) královského paláce.

Historicky nejdůležitější mešita ve městě je Velká mešita, která rovněž patří k těm nejstarším a nejhezčím památkám ve staré části. Předpokládá se, že byla postavena už ve 12. století, ovšem už ve 13. a 14. století se dočkala velkých změn. Právě ve 14. století byl například opraven minaret, který se předtím zřítil a zabil 7 věřících. Minaret, který obdivujeme dnes, pochází teprve z 2. poloviny 18. století.

Velká mešita se svým vnitřním uspořádáním výrazně neliší od ostatních marockých a severoafrických mešit obecně, to jí ale neubírá na kráse a vznešenosti. Má například vnitřní modlitebnu s hlavním prostorem rozděleným do 9 lodí, podlahu pokrytou rohožemi a hladké sloupy. V severní části mešity je pak velké nádvoří zdobené typickými dlaždicemi zellīj a s nezbytnou fontánou k omývání.

Patří k nejkrásnějším pohřebním mešitám v Maroku a může do ní vstoupit i jinověrec. Přesně to je mauzoleum Mulaja Ismaila, vůdce, který ve městě vybudoval například mohutné hradby a monumentální palác a na zdejším trůnu si poseděl 55 let až do své smrti v roce 1727.

Kromě toho je znám i pro své nevybíravé až kruté zacházení s křesťanskými otroky a pro počet dětí, které údajně zplodil – mělo jich být 868!

Komplex Heri es-Souani považoval Mulaj Ismail za jedno ze svých nejpovedenějších děl. Aby taky ne! Sýpky, kterou jsou jeho součástí, jsou mohutné a silnostěnné. Chlad uloženému obilí zajišťoval vodní systém pod zemí a na západě komplexu se ještě dnes dají spatři zbytky stájí, v nichž údajně žilo na 12 tisíc koní. Podívaná je to vážně úžasná.

Marrákeš je pravděpodobně nejnavštevovanějším z měst a tím, které v Maroku zná každý. Toto město je plné úžasných památek, které si můžete prohlédnout, od Djemma el-Fna, obrovského náměstí v srdci Mediny, kde můžete vidět zaklínače hadů, tanečnice a věštce, až po palác Bahia, saadské hrobky, velkolepé zahrady a výběr muzeí. Marrákeš je na dosah hor Vysokého Atlasu a branou pro výlety do hor.

A koho zajímá více příroda a sport, může se s námi vypravit na adrenalinový týden do Antiatlasu. Pro milovníky pouště a berberské kultury zase nabízíme okruh jižním Marokem

Jestli něco musíte v Marrákeši navštívit, pak je to jeho centrální náměstí. Během dne tu narazíte na trh kořením, bylinkami nebo třeba šneky, ale když se začne stmívat, je to ještě mnohem lepší – sejdou se tu totiž akrobati, žongléři, zaklínači hadů a další umělci, kteří vás dostanou do kolen. K tomu všemu tu voní vybrané delikatesy, které by byla škoda neochutnat. Osvěžíte se čerstvě vymačkanou šťávou z pomerančů, nebo dáte přednost pečenému masu?

Náměstí tu bylo vybudováno pravděpodobně hned v počátcích města, tedy na začátku 11. století. Postupem času docházelo k jeho renovaci, hlavně za vlády Almohadů od poloviny 12. století. Neuvěřitelných 30 tisíc let sloužilo jako místo určené pro konání trhů a ke shromažďovaní. Dnes tu můžete potkat naprosto kohokoli – místního i turistu, chudého i bohatého, starého i mladého…

Marrákešská medína, to jsou typicky spletité úzké uličky bez řádu, na který jsme my Evropani zvyklí. O to kouzelnější pro nás ale takové místo může být. Jde vlastně o pozůstatek původního města v centru dnešního Marrákeše.

V Medině narazíte na bohatý a pestrobarevný trh (na kterém rozhodně smlouvejte!), ale především tu zakusíte pohádkovou orientální atmosféru, na kterou ani nebudete chtít zapomenout.

K nejzajímavějším památkám v Marrákeši patří i palác Bahia v místní Medině. Rozkládá se na 6 hektarech, pochází z 19. století a najdeme v něm 150 pokojů a značně rozsáhlý harém. Dnes už jde hlavně o turistickou atrakci, v níž návštěvníci obdivují krásnou orientální architekturu a nástěnné mozaiky, nádvoří vykládané mramorem a citrusové a jasmínové zahrady. Původně šlo o místo, kde měly žít manželky a konkubíny velkovezíra jménem Si Moussa.

Medresa Ben Youssef je islámská škola s původem ve 14. století, kterou dnes můžeme obdivovat jako historickou památku. Když se celému Maroku nejvíc dařilo, žilo tu i 800 studentů, čímž se vysloužila titul největší školy v zemi. Vyučovala se tu například historie, literatura a vědy, a to až do roku 1960, kdy tu započala velká rekonstrukce, aby se budova mohla o 22 let později otevřít široké veřejnosti.

Součástí medresy se nachází náměstí s bazénem s bohatým zdobením (řezby, geometrické vzory, nápisy), v přízemí se zase dá obdivovat modlitební sál a ve vyšších patrech jsou pak k vidění holé studentské koleje. Najdete tu také typické prvky andaluské architektury – jde o složité ornamenty na vnitřních i vnějších stěnách budovy.

I Saadské hrobky se těší oblibě návštěvníků. Svou majestátností se chlubí především díky úkonům, které tu proběhly za vlády sultána Ahmeda el Mansoura, jenž v jejich blízkém okolí nechal postavit ohromný komplex budov a památek k uctění svých blízkých.

Poměrně zajímavý je fakt, že zde odpočívají i někteří židovští hodnostáři, kteří se těšili vyššímu postavení než sultánovy manželky. Mimochodem – v jedné z hrobek je uloženo tělo Mohammeda ash-Sheikhiho, zakladatele Saadské říše.

Vodopády Ouzoud nebo Uzúd se předvádějí turistům v celé své kráse, tedy s výškou 110 metrů a třemi stupni. Nejdelší stupeň je přitom dlouhý 75 metrů! Ve spodní části vodopádů se vytvořila jezírka, kam se místní obyvatelé rádi chodí koupat.

K úpatí vodopádů vede krásná stezka mezi olivovníky a v samotném cíli možná nalákáte některou z opiček, které tu žijí, aby se s vámi vyfotila. Stačí k tomu mít pár buráků.

Jedním z měst, které se vám při návštěvě určitě zalíbí, může být třeba Beni Mellal. Není to žádný drobeček na mapě – má asi 400 000 obyvatel a je významným dopravním uzlem. Co je na něm nejobdivuhodnější, to je místní kasba, která ční nad městem a nabízí nezaměnitelné panorama.

Pod kasbou se pak můžete projít v zahradách, případně se tu občerstvit. Naskytne se vám příležitost mít nohy společně s nohami od stolu a židle ve vodě!

Tanger je druhý nejvýznamnější přístav v zemi, který už v 5. stol. př. n. l. založili Kartaginci a následně se jej zmocnili Římané. Nachází se u Gibraltarského průlivu, jde o průmyslové centrum, ale je zde i bohatý turismus – rádi sem jezdí jak cizinci, tak i sami Maročané.

Ve městě se mísí kulturní i národní vlivy minulých dob. Svou roli tu sehrála i evropská, konkrétně španělská, portugalská a britská kultura.

Na severu Maroka v pohoří Ríf se rozkládá městečko Chefchauen, které je široko daleko známé domy s typickou modrou fasádou a zlatavým kamenným lemováním. Tenhle malebný kousek země je krásný a fotogenický, zaujme ale i některými střípky z minulosti – byly například doby, kdy se sem ze Španělska houfně stahovali muslimští a židovští uprchlíci.

Město žije z turismu a je v současnosti proslulé nejen svou architekturou a tradičními trhy, ale taky neuvěřitelnou dostupností hašiše, který se tu levně prodává přímo na ulicích.

Litovat nebudete ani času stráveného v římském městě zvaném Volubilis. To se nachází kousek od Meknésu a ve zdejší úrodné oblasti docházelo k rozvoji města od 3. stol. př. n. l. Spousta významných staveb, jejichž ruiny si dnes můžete prohlédnout, pochází ze 2. stol. n. l. – například vítězný oblouk, chrám nebo bazilika. Prosperitu městu přinášelo hlavně pěstování olivovníků, díky čemuž mohly vzniknout například domy s mozaikovou podlahou.

Na pláních mezi Středním a Vysokým Atlas je k nalezení městečko Midelt. Známé je těžbou hned několika nerostů i jako zemědělské centrum. A aby toho nebylo málo, je to jedno z nejvýše položených měst v Maroku (nachází se v nadmořské výšce 1 508 m).

Midelt je převážně berberské město, ale nechybí tu například cisterciáčtí mniši a františkánské sestry, které tu s místními ženami a dívkami rozvíjejí řemesla nebo je vyučují francouzštinu.

• Kdo jsou Berbeři? Dozvíte se v našem samostatném příspěvku.

Město je zajímavé samo o sobě, už kvůli dechberoucímu výhledu na Vysoký Atlas, ale také je často využíváno jako „turistická základna“ všemi, kteří chtějí prozkoumat region Jebel Ayachi.

V Maroku jsou k vidění i pozoruhodné oázy. Například v oáze Merzouga můžete obdivovat tradiční zavlažovací systémy, v oáze Chamlia pak uvidíte potomky bývalých černých otroků, kteří turistům rádi představují ukázky typické hudby a neméně tradičního tance. Oáza Taouz ležící nedaleko hranic s Alžírskem zase nabízí prehistorické skalní rytiny a předislámské berberské pohřebiště opodál.

Ve východní části Vysokého Atlasu si můžete užít opravdový přírodní skvost. Tím není nic menšího než soutěska Todra, která je mimochodem součástí jedné z nejhezčích marockých oáz.

Řeka Todra si razí cestu horami v délce 40 kilometrů, vás však jistě nejvíc zaujme posledních 600 metrů soutěsky, kde se projdete po 10 metrů široké kamenité cestičce, přičemž nad vámi budou stát 300 metrů vysoké stěny.

Kasby, větší i menší pevnosti, k Maroku neodmyslitelně patří. Na obchodní stezce vedoucí podél nejdelší marocké řeky pak jednoznačně musela stát pevnost v každé vesnici. Vy je můžete obdivovat z dálky nebo si z nich užít výhledy na okolní krajinu.

Ait Benhaddou je ksar (tradiční opevnění) v jižní části Maroka. Opevnění tohoto typu sloužilo k obraně před nájezdy nepřátelských kmenů a nomádů. Ait Benhaddou jako jeden z nich pochází ze 17. století a dnes uvnitř pevnosti žije několik rodin, které živí cestovní ruch.

Hliněný ksar vyčnívá nad okolní krajinu tak, že ho rozhodně nepřehlédnete. A nepřehlížejí ho ani filmaři – zahrál si třeba ve snímku Gladiátor nebo Honba za klenotem Nilu. I proto se můžete setkat s přízviskem Hollywood v poušti.