Madagaskar
Čím je Madagaskar výjimečný a co vše tam uvidím a zažiju?
Sedmý kontinent, neopakovatelné dobrodužství. Skvělý zážitek a dovolená, kterou jinde na světě nezažijete. To je Madagaskar. Pozorujte stovky endemických druhů zvířat a rostlin.
Tento čtvrtý největsí ostrov světa nabízí vše, po čem opravdový cestovatel touží. Nádherná panenská příroda, přátelští obyvatelé a zajímavá historie. Od suchých savan na západě po deštné pralesy na východě. Od hor po opuštěné pláže pokryté bílým pískem. Od pozorování lemurů po bezprostřední setkání s velrybami. Něco mezi Afrikou a Asií, to je Madagaskar, tak ho s námi poznejte!
Jaké jsou poznávací zájezdy na Madagaskar s CK HAMIDI?
Stejně jako všechny ostatní zájezdy naší cestovky jsou i cesty na Madagaskar, které pořádáme, autentické, zaměřené na poznávání místních obyvatel, přírody a pravé tváře téhle fascinující země. Většina českých cestovek se zaměřuje na nejjednodušší trasu podél silnice RN 7. Nic proti tomu, je tam mnoho národních parků, které jsou snadno dostupné. My se ale jako vždy vydáváme dál, do odlehlejších, méně navštěvovaných, ale o to zajímavějších částí ostrova.
To vše v malých skupinách, s českým průvodcem a místním profesionálem, který provádí i badatele a novináře z National Geographic.
NAŠE ZÁJEZDY NA MADAGASKAR
INFORMACE O MADAGASKARU
Historie a zvyklosti, příroda a podnebí, jídlo, praktické informace, mapa a mnoho dalšího
ZÁKLADNÍ INFORMACE O MADAGASKARU
Madagaskarská republika
Madagaskar (zastarale Malgašsko) je stát ležící na stejnojmenném ostrově v Indickém oceánu při jihovýchodním pobřeží kontinentální Afriky a na nejbližších přilehlých ostrůvcích. Samotný Madagaskar je největší ostrov v Africe a 4. největší na světě. Od nejbližší pevniny (Mosambik) ho odděluje 400 km široký Mosambický průliv a jeho flóra a fauna je díky dlouhodobé izolaci z 90 % endemická.
- ROZLOHA: 587 295 km² (45. na světě)
- NEJVYŠŠÍ BOD: Maromokotro (2 876 m n. m.)
- ČASOVÉ PÁSMO: + 2 hodiny od českého
- POČET OBYVATEL: 25 054 161
- JAZYK: malgaština, francouzština (úřední)
- NÁBOŽENSTVÍ: domorodá náboženství 52%, křesťané 41%, muslimové 7%
- STÁTNÍ ZŘÍZENÍ: republika
- HLAVNÍ MĚSTO: Antananarivo (Tana) (1 613 375 obyvatel)
- VZNIK: 26. června 1960 (nezávislost na Francii)
- HLAVA STÁTU: prezident a předseda vlády
- MĚNA: malgašský ariary (MGA)
- TELEFONNÍ PŘEDVOLBA: +261
INFORMACE K CESTOVÁNÍ NA MADAGASKAR
- CESTOVNÍ DOKLAD: občané ČR potřebují cestovní pas
- VÍZA A REŽIM VSTUPU: turistická víza se vydávají na letišti v Antananarivu za poplatek 30 €. Jejich platnost je 30 dní.
- ČESKÝ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD: konzulární a diplomatickou působnost pro Madagaskar má na starosti Velvyslanectví v Pretorii v Jihoafrické republice
- PENÍZE: na madagaskaru se platí měnou zvanou ariary. 1 Kč je přibližně 350 MAG. Platební karty zde fungují, ale bankomaty mimo vělká města příliš nejsou. Platby kartou se rozšiřují, ale nejsou samozřejmostí. Peníze si měňte pouze v oficiálnách směnárnách nebo bankách, nikdy na ulici. Pozor na 500 € bankovky, nejsou zde akceptovány.
- DŮLEŽITÁ ČÍSLA: policie 17, záchranka 222 0040, hasiči: 18
- INTERNET A TELEFON: Roamingové poplatky za data a volání jsou velmi vysoké. Zvažte proto pořízení místní SIM karty. Wi-Fi zdarma je dostupná v hotelech a v restauracích ve velkých městech, kvalita ale nebývá vysoká. V odlehlých oblastech často chybí mobilní signál úplně.
- ELEKTŘINA: Elektrický proud je 220V/50 Hz, zásuvky jsou typu C a E, tedy není potřeba adaptér
- CELNÍ PŘEDPISY: Je možno 500 ks cigaret a 1 lahev alkoholu.
INFORMACE K CESTOVÁNÍ NA MADAGASKAR
- CESTOVNÍ DOKLAD: občané ČR potřebují cestovní pas
- VÍZA A REŽIM VSTUPU: turistická víza se vydávají na letišti v Antananarivu za poplatek 30 €. Jejich platnost je 30 dní.
- ČESKÝ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD: konzulární a diplomatickou působnost pro Madagaskar má na starosti Velvyslanectví v Pretorii v Jihoafrické republice
- PENÍZE: na madagaskaru se platí měnou zvanou ariary. 1 Kč je přibližně 350 MAG. Platební karty zde fungují, ale bankomaty mimo vělká města příliš nejsou. Platby kartou se rozšiřují, ale nejsou samozřejmostí. Peníze si měňte pouze v oficiálnách směnárnách nebo bankách, nikdy na ulici. Pozor na 500 € bankovky, nejsou zde akceptovány.
- DŮLEŽITÁ ČÍSLA: policie 17, záchranka 222 0040, hasiči: 18
- INTERNET A TELEFON: Roamingové poplatky za data a volání jsou velmi vysoké. Zvažte proto pořízení místní SIM karty. Wi-Fi zdarma je dostupná v hotelech a v restauracích ve velkých městech, kvalita ale nebývá vysoká. V odlehlých oblastech často chybí mobilní signál úplně.
- ELEKTŘINA: Elektrický proud je 220V/50 Hz, zásuvky jsou typu C a E, tedy není potřeba adaptér
- CELNÍ PŘEDPISY: Je možno 500 ks cigaret a 1 lahev alkoholu.
BEZPEČNOST A ZVYKLOSTI NA MADAGASKARU
Madagaskar je svět sám pro sebe a to platí i o jeho obyvatelích. Ačkoliv se identifikují jako jeden národ – Malgaši, jejich původ, vzezření, způsob života a náboženství se liší podle regionu. Centrální náhorní plošinu a východ ostrova obývají lidé původem z Indonésie, Indie a dalších Asijských zemí. Naopak obyvatelé západní části ostrova nezapřou svůj africký původ. Jih a západ ostrova jsou extrémně chudé zatímco centrální část a východní pobřeží je na tom poměrně lépe. Politická i ekonomická elita země pochází téměř výhradně z kmenů v centrální části ostrova.
Způsob života a zvyklosti určuje region i náboženství. Přes polovinu místních vyznává různá přírodní náboženství. Asi 40% tvoří křesťané a najdeme tu i komunitu muslimů. Život většiny obyvatel se točí okolo práce a to především zemědělství, které je z velké části stále nemechanizované. Malgaši, hlavně ti z venkova, chodí spát se setměním a stávají s rozbřeskem.
Madagaskar je na africké poměry bezpečnou zemí, ale velká chudoba sebou přináší i negativní jevy v podobě kriminality, na kterou můžete narazit především ve městech. Nedoporučujeme proto chodit ulicemi po setmění bez doprovodu místního člověka, kterému věříte. Noční přejezdy mezi městy raději vynechejte, případy přepadení se objevily. Jistě se setkáte s žebráním a to bohužel často i u dětí. Nedávejte jim peníze ani sladkosti, ničemu to neprospívá. Pokud chcete místním dětem udělat radost, přivezte si sebou tužky, pastelky, sešity, omalovánky nebo něco podobného. Uvidíte, jak budou nadšené. Většina obyvatel je ale mírumilovná a přátelská. Především na venkově se budete cítit velmi bezpečně.
Úroveň zdravotnictví je velmi nízká a proto zvažte různá očkování. Povinné není žádné, ale doporučujeme konzultovat s nějakým centrem cestovní medicíny. Dávejte si pozor na vodu z kohoutku. Není pitná a ani vhodná pro čištění zubů. Nejezte zmrzliny, vyvarujte se ledu v nápojích a salátům umytých jinou než balenou vodou. Vejce i maso konzumujte dobře tepelně upravené. Mléko bývá nepasterizované.
Především na západní straně ostrova může být při koupání riziko setkání se žralokem. Naopak laguny na ostrovech Nosy Be a Ile Sainte Marie jsou bezpečné. Pokud se chcete potápět, počítejte s tím, že na ostrově není ani jedna dekompresní komora.
PŘÍRODA A PODNEBÍ NA MADAGASKARU
Geografie
Madagaskar, po Grónsku, Nové Guineji a Borneu čtvrtý největší ostrov na světě, leží v Indickém oceánu 400 km od jihovýchodního pobřeží Afriky. Madagaskar se rozkládá od 8 do 26 stupňů jižní šířky.
Východní pobřeží Madagaskaru tvoří prakticky přímá linie směřující do Indického oceánu. Západní pobřeží, které směřuje k Mozambickému průlivu a Africe, je více členité. Hřbet hor táhnoucí se po celé délce ostrova od severu k jihu vytváří výrazné geografické rozdělení mezi východem a západem. Podél hřebene tohoto hřbetu se rozkládá centrální vysočina, náhorní plošina s nadmořskou výškou od 750 do 1350 metrů. Tento centrální hřeben je přerušen vyššími horskými masivy ve třech oblastech: horským masivem Tsaratanana na úplném severu, masivem Ankaratra v centrální oblasti jižně od hlavního města Antananarivo a masivem Andringitra jižněji.
Centrální vysočina se vyznačuje terasovitými údolími, kde se pěstuje rýže, zasazenými mezi neúrodné kopce. Eroze zde obnažila kůru červeného lateritu, který pokrývá velkou část ostrova, a ukazuje, proč se zemi říká „Velký červený ostrov“. Směrem na východ vede z centrální vysočiny strmý sráz přes pás hustého deštného lesa do úzké pobřežní nížiny. Canal des Pangalanes, řetězec přírodních a umělých jezer propojených kanály, se táhne rovnoběžně s východním pobřežím v délce asi 480 km.
Sestup z centrální vysočiny směrem na západ je pozvolnější a vyznačuje se zbytky listnatých lesů a planinami podobnými savanám. Na jihu a jihozápadě se tyto pláně stávají zcela suchými a právě zde se nachází jedinečná trnitá poušť a proslulé baobaby.
Na severu ostrova odděluje horský masiv Tsaratanana (2876 m, nejvyšší bod Madagaskaru) Diego Suarez, jeden z největších přírodních přístavů světa, od zbytku ostrova.
Podnebí
Geografie Madagaskaru vytváří mnoho klimatických zón. Pobřežní podnebí je horké a tropické, přičemž nejvíce srážek spadne na východním pobřeží. Východní pobřeží je také nejvíce postiženo cyklony, které pravidelně zasahují ostrov a často způsobují rozsáhlé škody. Průměrné teploty na východním pobřeží dosahují v létě 30 °C a v zimě 22 °C.
Na západním pobřeží klesá množství srážek od severu k jihu. Na hlubokém jihu se nacházejí pouštní oblasti, kde ročně spadnou pouhé 2 centimetry srážek. Teploty na západním pobřeží jsou obecně o několik stupňů vyšší než na východním pobřeží.
Centrální vysočina, kde se nachází hlavní město Antananarivo, má mírnější podnebí. Jsou zde dvě hlavní roční období: letní období dešťů, které trvá přibližně od listopadu do poloviny března, a období sucha od poloviny března do října. V létě se téměř každý den vyskytují deště, často v pozdních odpoledních hodinách. Cyklóny, které mohou zasáhnout pobřežní oblasti, nedosahují na vysočinu, ale jejich vliv může způsobit delší období dešťů. Průměrná nejvyšší denní teplota v létě se pohybuje kolem 27 stupňů, přičemž horké polední slunce se střídá s obdobími deště. Noční minima se pohybují v průměru kolem 15 stupňů.
Měsíce duben, květen a září, říjen jsou velmi příjemné, s minimálními srážkami, modrou oblohou a denními teplotami kolem 21 stupňů. V zimních měsících od června do srpna je obloha často slunečná a denní maxima mohou dosáhnout 18 až 22 stupňů. Objevují se však i chladné dny, které jsou zatažené a větrné s denními maximy kolem 10 stupňů. Noční minima v zimě mohou v Antananarivu klesnout až k 5 stupňům.
Fauna a flora
Přestože Madagaskar leží v geografické blízkosti afrického kontinentu, zůstal relativně izolovaný. Díky této izolaci se asi 80 % volně žijících živočichů na ostrově nevyskytuje nikde jinde na světě. Jedinečnost zdejší fauny a flory vedla některé ekology k tomu, že Madagaskar označují za „sedmý kontinent“.
Madagaskar je domovem více než 14 883 druhů rostlin, z nichž 80 % se nevyskytuje nikde jinde. Východní část ostrova kdysi pokrývaly deštné pralesy plné palem, kapradin a bambusu. Bohužel v důsledku lidských zásahů se velká část deštných pralesů značně zmenšila. V západní části ostrova rostou sušší listnaté lesy. V těchto lesích roste endemický a ikonický baobab.
Na Madagaskaru žije 200 druhů savců, z toho více než 100 druhů lemurů. Lemuři jsou synonymem pro Madagaskar, ale téměř všechny druhy jsou klasifikovány jako vzácné, zranitelné nebo ohrožené. Lemuři jsou starou skupinou primátů, která se v důsledku izolace Madagaskaru vyvinula pouze na jeho území. Na ostrově nebyly žádné opice, a proto lemuři neměli konkurenci. Teprve když se na Madagaskaru objevil člověk, začali být lemuři ohroženi a odhaduje se, že od příchodu člověka vyhynulo nejméně čtrnáct druhů.
Mezi další endemické savce patří obrovská mangusta pruhovaná, která žije pouze na malém území jihozápadního Madagaskaru. Je to jedna z nejvzácnějších šelem na světě. Fossa je příbuzná s mangustami a je to kočkovitý masožravý savec.
Na Madagaskaru žije přes 300 druhů ptáků, z nichž více než 60 % je endemických. Na celém ostrově je rozšířeno přibližně 266 druhů obojživelníků. Z několika málo druhů plazů, které se na Madagaskar dostaly, pochází přes 260 druhů plazů. Více než 90 % těchto plazů je pro tuto zemi jedinečných. Na Madagaskaru žijí dvě třetiny světové populace chameleonů a mnozí vědci se domnívají, že právě Madagaskar může být místem původu všech chameleonů.
Člověk má na madagaskarskou faunu a flóru zásadní vliv. Zemědělské postupy, jako je sečení a vypalování, výrazně zmenšují krajinu.
PŘÍRODA A PODNEBÍ NA MADAGASKARU
Geografie
Madagaskar, po Grónsku, Nové Guineji a Borneu čtvrtý největší ostrov na světě, leží v Indickém oceánu 400 km od jihovýchodního pobřeží Afriky. Madagaskar se rozkládá od 8 do 26 stupňů jižní šířky.
Východní pobřeží Madagaskaru tvoří prakticky přímá linie směřující do Indického oceánu. Západní pobřeží, které směřuje k Mozambickému průlivu a Africe, je více členité. Hřbet hor táhnoucí se po celé délce ostrova od severu k jihu vytváří výrazné geografické rozdělení mezi východem a západem. Podél hřebene tohoto hřbetu se rozkládá centrální vysočina, náhorní plošina s nadmořskou výškou od 750 do 1350 metrů. Tento centrální hřeben je přerušen vyššími horskými masivy ve třech oblastech: horským masivem Tsaratanana na úplném severu, masivem Ankaratra v centrální oblasti jižně od hlavního města Antananarivo a masivem Andringitra jižněji.
Centrální vysočina se vyznačuje terasovitými údolími, kde se pěstuje rýže, zasazenými mezi neúrodné kopce. Eroze zde obnažila kůru červeného lateritu, který pokrývá velkou část ostrova, a ukazuje, proč se zemi říká „Velký červený ostrov“. Směrem na východ vede z centrální vysočiny strmý sráz přes pás hustého deštného lesa do úzké pobřežní nížiny. Canal des Pangalanes, řetězec přírodních a umělých jezer propojených kanály, se táhne rovnoběžně s východním pobřežím v délce asi 480 km.
Sestup z centrální vysočiny směrem na západ je pozvolnější a vyznačuje se zbytky listnatých lesů a planinami podobnými savanám. Na jihu a jihozápadě se tyto pláně stávají zcela suchými a právě zde se nachází jedinečná trnitá poušť a proslulé baobaby.
Na severu ostrova odděluje horský masiv Tsaratanana (2876 m, nejvyšší bod Madagaskaru) Diego Suarez, jeden z největších přírodních přístavů světa, od zbytku ostrova.
Podnebí
Geografie Madagaskaru vytváří mnoho klimatických zón. Pobřežní podnebí je horké a tropické, přičemž nejvíce srážek spadne na východním pobřeží. Východní pobřeží je také nejvíce postiženo cyklony, které pravidelně zasahují ostrov a často způsobují rozsáhlé škody. Průměrné teploty na východním pobřeží dosahují v létě 30 °C a v zimě 22 °C.
Na západním pobřeží klesá množství srážek od severu k jihu. Na hlubokém jihu se nacházejí pouštní oblasti, kde ročně spadnou pouhé 2 centimetry srážek. Teploty na západním pobřeží jsou obecně o několik stupňů vyšší než na východním pobřeží.
Centrální vysočina, kde se nachází hlavní město Antananarivo, má mírnější podnebí. Jsou zde dvě hlavní roční období: letní období dešťů, které trvá přibližně od listopadu do poloviny března, a období sucha od poloviny března do října. V létě se téměř každý den vyskytují deště, často v pozdních odpoledních hodinách. Cyklóny, které mohou zasáhnout pobřežní oblasti, nedosahují na vysočinu, ale jejich vliv může způsobit delší období dešťů. Průměrná nejvyšší denní teplota v létě se pohybuje kolem 27 stupňů, přičemž horké polední slunce se střídá s obdobími deště. Noční minima se pohybují v průměru kolem 15 stupňů.
Měsíce duben, květen a září, říjen jsou velmi příjemné, s minimálními srážkami, modrou oblohou a denními teplotami kolem 21 stupňů. V zimních měsících od června do srpna je obloha často slunečná a denní maxima mohou dosáhnout 18 až 22 stupňů. Objevují se však i chladné dny, které jsou zatažené a větrné s denními maximy kolem 10 stupňů. Noční minima v zimě mohou v Antananarivu klesnout až k 5 stupňům.
Fauna a flora
Přestože Madagaskar leží v geografické blízkosti afrického kontinentu, zůstal relativně izolovaný. Díky této izolaci se asi 80 % volně žijících živočichů na ostrově nevyskytuje nikde jinde na světě. Jedinečnost zdejší fauny a flory vedla některé ekology k tomu, že Madagaskar označují za „sedmý kontinent“.
Madagaskar je domovem více než 14 883 druhů rostlin, z nichž 80 % se nevyskytuje nikde jinde. Východní část ostrova kdysi pokrývaly deštné pralesy plné palem, kapradin a bambusu. Bohužel v důsledku lidských zásahů se velká část deštných pralesů značně zmenšila. V západní části ostrova rostou sušší listnaté lesy. V těchto lesích roste endemický a ikonický baobab.
Na Madagaskaru žije 200 druhů savců, z toho více než 100 druhů lemurů. Lemuři jsou synonymem pro Madagaskar, ale téměř všechny druhy jsou klasifikovány jako vzácné, zranitelné nebo ohrožené. Lemuři jsou starou skupinou primátů, která se v důsledku izolace Madagaskaru vyvinula pouze na jeho území. Na ostrově nebyly žádné opice, a proto lemuři neměli konkurenci. Teprve když se na Madagaskaru objevil člověk, začali být lemuři ohroženi a odhaduje se, že od příchodu člověka vyhynulo nejméně čtrnáct druhů.
Mezi další endemické savce patří obrovská mangusta pruhovaná, která žije pouze na malém území jihozápadního Madagaskaru. Je to jedna z nejvzácnějších šelem na světě. Fossa je příbuzná s mangustami a je to kočkovitý masožravý savec.
Na Madagaskaru žije přes 300 druhů ptáků, z nichž více než 60 % je endemických. Na celém ostrově je rozšířeno přibližně 266 druhů obojživelníků. Z několika málo druhů plazů, které se na Madagaskar dostaly, pochází přes 260 druhů plazů. Více než 90 % těchto plazů je pro tuto zemi jedinečných. Na Madagaskaru žijí dvě třetiny světové populace chameleonů a mnozí vědci se domnívají, že právě Madagaskar může být místem původu všech chameleonů.
Člověk má na madagaskarskou faunu a flóru zásadní vliv. Zemědělské postupy, jako je sečení a vypalování, výrazně zmenšují krajinu.
MALGAŠSKÁ KUCHYNĚ
Madagaskarská, lépe řečeno malgašská, kuchyně v sobě snoubí vlivy afrických, arabských a indonéských národů, které se v zemi usadily. Určité francouzské vlivy lze nalézt také v plodinách, které sem přivezli první francouzští kolonizátoři, včetně vanilky, kávy, hřebíčku a cukrové třtiny. Tradiční madagaskarské jídlo obvykle obsahuje jedno hlavní jídlo z masa, drůbeže nebo ryb se zeleninovou přílohou, k němuž se podává miska ro (směs bylin, listů a rýže). Madagaskarská kuchyně je známá tím, že je poměrně chutná, přestože se připravuje jednoduchým způsobem bez velkého množství koření. Nejčastěji se setkáte s hovězím masem z místního dobytka zebu, které je tužší než klasické hovězí. V přímořských oblastech si rozhodně dopřejte čerstvé ryby a plody moře.
Mezi oblíbené pokrmy patří např:
Foza sy hena-kisoa: smažené vepřové maso a krab podávané s rýží.
Ramazava: tento pokrm se skládá z listů, bylinek a kousků hovězího a vepřového masa, které se vaří na oleji, dokud nezhnědnou.
Vary amid’anana: tento pokrm obsahuje rýži, listy nebo bylinky, maso a někdy krevety.
Lasopy: jedná se o polévku připravenou z telecího nebo hovězího vývaru a zeleniny včetně mrkve, tuřínu, bílých brambor, šalvěje, fazolí, rajčat a následně soli. Jakmile polévka zhoustne, podává se se suchary nebo čerstvým chlebem.
Oblíbená svačina, která se vyskytuje na celém ostrově, se nazývá Koba. Koba se skládá z rýže podávané s banánem a mořskými plody Dezerty bývají z lahodného místního tropického ovoce, které se podává posypané cukrem a ochucené vanilkou Na Madagaskaru není bezpečné pít vodu z kohoutku, proto by se návštěvníci měli držet balené vody, která je snadno dostupná. Většina stánků a obchodů u silnic prodává balenou vodu a Coca Colu. Oblíbeným místním nápojem je ranonapango, což je voda z pálené rýže. Poté, co se hrnec s rýží převaří, se do něj přidá vařící voda, aby se rýže ochutila. Voda se pak vylije, vychladí a podává. Na Madagaskaru se také vaří místní pivo. Světově uznávaný je také madagaskarský rum.
HISTORIE MADAGASKARU
Rané dějiny
Madagaskar osídlili lidé před více než 10000 lety. Další obyvatelé Madagaskaru se na ostrov přeplavili na dvojitých kánoích přes Indii a východní Afriku z Indonésie asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé (Malgaši) mají smíšený původ. Na centrální vysočině žijí převážně kmeny austronéského původu, např. Merina, Sihanaka a Betsileo, kteří mají dominantní ekonomické postavení. Pobřeží obývají tzv. Côtiers, kmeny původem ze subsaharské Afriky. Jejich společný jazyk malgaština je velmi příbuzný indonéskému jazyku jazyku Maanjanců z Kalimantanu. Zvyky a náboženství včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.
Koloniální období
V 11. století Arabové založili na ostrově první sultanát. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce 1500, v 17. století přišli Britové a Francouzi. Kvůli výhodné strategické poloze jevili o ostrov zájem také piráti. Evropští, zejména evangeličtí misionáři vyvíjeli snahu obrátit ostrovany na křesťanství, která ale až do poloviny 19. století nebyla úspěšná.
V roce 1772 dorazil do Paříže slovenský dobrodruh a cestovatel, hrabě Móric Beňovský, kde zapůsobil na krále Ludvíka XV. Ten mu nabídl místo zástupce Francie na Madagaskaru. V roce 1776 Beňovského na Madagaskaru místní kmenoví náčelníci zvolili za krále Madagaskaru (ampansacabe). Ve stejném roce se vrátil do Paříže, kde byl později na příkaz krále Ludvíka povýšen na generála, byl mu udělen vojenský Řád svatého Ludvíka a dostal doživotní rentu. Roku 1783 se obrátil na Velkou Británii, kde požádal vládu o povolení expedice na Madagaskar. V roce 1784 pověřil Beňovský J. H. Magellana svým zastupováním ve všech hospodářských a politických záležitostech na ostrově. V roce 1785 dorazil sám opět na Madagaskar, zorganizoval zde vzpouru domorodců proti francouzské osadě Foulpointe a začal budovat hlavní město s názvem Mauritanie na Cape East (nejvýchodnější bod ostrova). V roce 1786 však rozzlobené francouzské ministerstvo námořnictví poslalo na Madagaskar tajnou výpravu, která 23. května provedla překvapivý útok. Beňovský byl v boji v Mauritanii zabit.
Od 14. století existoval v oblasti vysočiny ve vnitrozemí ostrova stát Imerina, který se během 18. století za krále Andrianampoinimeriny stal hegemonem. Centrem Imeriny bylo Antananarivo, které se později stalo hlavním městem celého ostrova. Ačkoli se králové Imeriny snažili vládnout absolutisticky, svůj vliv si uchovala i lidová shromáždění zvaná Kabary. Imerinská královna Ranavalona I., vládnoucí mezi lety 1830–1861, šíření a vyznávání křesťanství zakázala a dokonce trestala smrtí. Její neteř Ranavalona II. však roku 1869 ke křesťanství konvertovala a podporovala protestantské misie na ostrově. Během 19. století si království Imerina na náhorní plošině podrobilo většinu ostrova. Roku 1885 byl vyhlášen francouzský protektorát.
V roce 1895 ostrov nadlouho ovládli Francouzi a Madagaskar se stal francouzskou kolonií. Za druhé světové války se zde v roce 1942 odehrála bitva o Madagaskar ve které Britové porazili správu Vichistické Francie, ustavili vládu Svobodné Francie a získali důležité přístavy. V roce 1947 vypuklo malgašské povstání proti Francouzům, bylo však tvrdě potlačeno. Madagaskar zůstal kolonií až do 26. června 1960, kdy získal nezávislost a stal se Malgašskou republikou. Roku 1975 byl změněn název za současný.
Madagaskarská republika
Po mírovém desetiletí profrancouzské vlády byla nedávná historie bouřlivá. V roce 1975 se během revoluce dostal k moci prezident Didier Ratsiraka jako faktický diktátor, který vyznával socialistickou protizápadní politiku. Jeho vláda znárodnila mnoho obchodů v zemi včetně těch, které vlastnili cizinci. V roce 1991 ho stávky a demonstrace přinutily přijmout demokratičtější ústavu a volby v roce 1993 přivedly k moci novou vládu v čele s prezidentem Albertem Zafym. Od roku 2002 do roku 2009 byl prezidentem Madagaskaru Marc Ravalomanana. 16. března 2009 obsadila armáda prezidentský palác a převzala moc, kterou následně předala opozičnímu vůdci Andrymu Rajoelinovi. 17. března téhož roku dosavadní prezident Ravalomanana odstoupil ze své funkce a 21. března byl inaugurován nový prezident Rajoelina.
HISTORIE MADAGASKARU
Rané dějiny
Madagaskar osídlili lidé před více než 10000 lety. Další obyvatelé Madagaskaru se na ostrov přeplavili na dvojitých kánoích přes Indii a východní Afriku z Indonésie asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé (Malgaši) mají smíšený původ. Na centrální vysočině žijí převážně kmeny austronéského původu, např. Merina, Sihanaka a Betsileo, kteří mají dominantní ekonomické postavení. Pobřeží obývají tzv. Côtiers, kmeny původem ze subsaharské Afriky. Jejich společný jazyk malgaština je velmi příbuzný indonéskému jazyku jazyku Maanjanců z Kalimantanu. Zvyky a náboženství včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.
Koloniální období
V 11. století Arabové založili na ostrově první sultanát. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce 1500, v 17. století přišli Britové a Francouzi. Kvůli výhodné strategické poloze jevili o ostrov zájem také piráti. Evropští, zejména evangeličtí misionáři vyvíjeli snahu obrátit ostrovany na křesťanství, která ale až do poloviny 19. století nebyla úspěšná.
V roce 1772 dorazil do Paříže slovenský dobrodruh a cestovatel, hrabě Móric Beňovský, kde zapůsobil na krále Ludvíka XV. Ten mu nabídl místo zástupce Francie na Madagaskaru. V roce 1776 Beňovského na Madagaskaru místní kmenoví náčelníci zvolili za krále Madagaskaru (ampansacabe). Ve stejném roce se vrátil do Paříže, kde byl později na příkaz krále Ludvíka povýšen na generála, byl mu udělen vojenský Řád svatého Ludvíka a dostal doživotní rentu. Roku 1783 se obrátil na Velkou Británii, kde požádal vládu o povolení expedice na Madagaskar. V roce 1784 pověřil Beňovský J. H. Magellana svým zastupováním ve všech hospodářských a politických záležitostech na ostrově. V roce 1785 dorazil sám opět na Madagaskar, zorganizoval zde vzpouru domorodců proti francouzské osadě Foulpointe a začal budovat hlavní město s názvem Mauritanie na Cape East (nejvýchodnější bod ostrova). V roce 1786 však rozzlobené francouzské ministerstvo námořnictví poslalo na Madagaskar tajnou výpravu, která 23. května provedla překvapivý útok. Beňovský byl v boji v Mauritanii zabit.
Od 14. století existoval v oblasti vysočiny ve vnitrozemí ostrova stát Imerina, který se během 18. století za krále Andrianampoinimeriny stal hegemonem. Centrem Imeriny bylo Antananarivo, které se později stalo hlavním městem celého ostrova. Ačkoli se králové Imeriny snažili vládnout absolutisticky, svůj vliv si uchovala i lidová shromáždění zvaná Kabary. Imerinská královna Ranavalona I., vládnoucí mezi lety 1830–1861, šíření a vyznávání křesťanství zakázala a dokonce trestala smrtí. Její neteř Ranavalona II. však roku 1869 ke křesťanství konvertovala a podporovala protestantské misie na ostrově. Během 19. století si království Imerina na náhorní plošině podrobilo většinu ostrova. Roku 1885 byl vyhlášen francouzský protektorát.
V roce 1895 ostrov nadlouho ovládli Francouzi a Madagaskar se stal francouzskou kolonií. Za druhé světové války se zde v roce 1942 odehrála bitva o Madagaskar ve které Britové porazili správu Vichistické Francie, ustavili vládu Svobodné Francie a získali důležité přístavy. V roce 1947 vypuklo malgašské povstání proti Francouzům, bylo však tvrdě potlačeno. Madagaskar zůstal kolonií až do 26. června 1960, kdy získal nezávislost a stal se Malgašskou republikou. Roku 1975 byl změněn název za současný.
Madagaskarská republika
Po mírovém desetiletí profrancouzské vlády byla nedávná historie bouřlivá. V roce 1975 se během revoluce dostal k moci prezident Didier Ratsiraka jako faktický diktátor, který vyznával socialistickou protizápadní politiku. Jeho vláda znárodnila mnoho obchodů v zemi včetně těch, které vlastnili cizinci. V roce 1991 ho stávky a demonstrace přinutily přijmout demokratičtější ústavu a volby v roce 1993 přivedly k moci novou vládu v čele s prezidentem Albertem Zafym. Od roku 2002 do roku 2009 byl prezidentem Madagaskaru Marc Ravalomanana. 16. března 2009 obsadila armáda prezidentský palác a převzala moc, kterou následně předala opozičnímu vůdci Andrymu Rajoelinovi. 17. března téhož roku dosavadní prezident Ravalomanana odstoupil ze své funkce a 21. března byl inaugurován nový prezident Rajoelina.
